Úvod k Národnímu
číselníku laboratorních položek (NČLP)
Při
objednáváni vyšetření nebo sdělování výsledků
měření a pozorování v klinických laboratořích je nutné jednoznačně
definovat veličinu, ke které se hodnota (tj. objednávka či výsledek
měření nebo pozorování) přiřadí. Pojem “veličina” je v tomto smyslu
pojednáván jako tzv. určitá vlastnost, zahrnující vždy informaci o vyšetřovaném
systému a komponentě.
Komponenta je předmětem měření
nebo pozorování (příkladem pro analyt je glukóza, pro buňku erytrocyt, pro
vlastnost např. syntéza atd.).
Systém je ohraničená část jsoucna, ve kterém se komponenta vyskytuje (například
prostředí, pacient, krev, plazma, likvor).
Třetí
určující charakteristikou je druh
veličiny (například hmotnost, délka, látková koncentrace, přítomnost, kompatibilita aj.). Druh veličiny určuje
jednotku měření (například kg, metr,
mol/l, katal/l a jejich
násobky). Podrobnější specifikaci veličiny doplňuje typ procedury (absorpční spektrofotometrie,
mikroskopie atd.).
Tato
pětice pojmů tvoří koncepční základ
NČLP a jednotlivé laboratorní položky se definují tak, že se výše uvedená
pětice sestaví z předem definovaných stavebních kamenů, uložených
v příslušných číselnících.
K této
pětici pojmů je přiřazen jednoznačný klíč
NČLP.
K některým
klíčům NČLP mohou být připojené specifikace
systému, procedury, jednotky, zařízení či dárce.
Národní
číselník laboratorních položek využívají především klinické laboratoře,
zaměřené na klinickou biochemii
(B), hematologii
(H), imunologii
(I), farmakologii (F), toxikologii
(O), genetiku (G), cytologii (C), laboratorní část transfúzního lékařství
(T), klinickou mikrobiologii
(M), sérologii
(S) a další oblasti.
NČLP se
využívá pro požadování laboratorních testů, vydávání jejich výsledků, při práci
s laboratorními testy, při archivaci laboratorních dat a při
všech ostatních činnostech, kde je to potřebné - vhodné.
Ve zdravotnických informačních systémech se používá
zejména pro definici položek stanovených nejen v klinických laboratořích, ale
obecně v komplementu. Dále jej lze využít pro přenosy dat v rámci datových standardů
pro předávání dat o pacientech mezi informačními systémy zdravotnických
zařízení atd.
Na národní úrovni je NČLP
udržován centrálně ve vzájemné spolupráci příslušných odborných společností ČLS s Ministerstvem zdravotnictví. Od roku 2024 je Ministerstvem zdravotnictví
NČLP rozvíjen jako stěžejní součást datových standardů DASTA i HL7 FHIR.
Každá položka NČLP
je zařazena do jedné konkrétní gesce,
o kterou se stará příslušná odborná společnost ČLS na základě smlouvy mezi touto
společností a MZ ČR. Každá z těchto společností jmenovala svého gestora a většinou několik s ním provázaných
autorů, kteří mají na starosti údržbu
a rozvoj své části NČLP. Gestoři spolupracují se správcem NČLP, kteří se starají o NČLP jako celek a zajišťují jeho
vazby na aktuální datové standardy i na požadavky praxe.
Požadavky na nové položky NČLP přicházející z praxe přebírá
správce NČLP, jednoduché záležitosti řeší ihned a složitější předává příslušným
gestorům, kteří vypracují potřebné podklady pro definování nové položky, a následně
předají správci k realizaci. Pokud je žádaná položka již součástí NČLP,
nebo ji není možné do NČLP doplnit, obdrží žadatel příslušnou informaci.
Na
lokální úrovni aplikaci zajišťuje pověřený odborný pracovník
laboratoře tak, že pro každou měřenou (a vydávanou, sdělovanou)
položku laboratoře zvolí vhodný protějšek v Národním číselníku
laboratorních položek a zajistí tak jednoznačnou vazbu (včetně doplnění dalších
potřebných informací). Způsob vytváření vazeb závisí na řešení konkrétního
laboratorního informačního systému. Vzhledem k vysoce odborné povaze
tvorby těchto vazeb v konkrétní laboratoři je zcela nevhodné
svěřit úkol pracovníkům externích organizací, zajišťujících například údržbu
laboratorního informačního systému. Vytvoření správných vazeb je základním předpokladem
pro kvalitní
bezpečnou elektronickou komunikaci mezi informačními systémy a má také bezprostřední vztah k problematice "správné laboratorní praxe".
Viz též:
NČLP - základní informace, popis
a teorie