ZÁKLADNÍ INFORMACE

K NÁRODNÍMU ČÍSELNÍKU LABORATORNÍCH POLOŽEK

english

Úvod

Jedním z významných konceptuálních základů v oblasti standardizace laboratorních oborů je Národní číselník laboratorních položek (NČLP), zavedený do praxe metodickým návodem MZ ČR v roce 1997 (viz Věstník MZ ČR, ročník 1997, částka 7, červenec 1997, strana 2 až 4) a deklarovaný v inovovaném tvaru ve vazbě na Datový standard DS 2.01.01 (a výše) v roce 2002 (viz Národní číselník laboratorních položek) a na Datový standard DS 3.01.01 (a výše) v roce 2003. Věstníkem MZ ČR, 2015, částka 20, byl další rozvoj NČLP deklarován ve vazbě na Datový standard řady 4 (vývoj a údržba DS3 byl ukončen).

NČLP vychází z nomenklatury IUPA/IFCC pro tvorbu kódů NPU. V počátcích byly základy NČLP a NPU podobné (kódy NPU nebyly původně zamýšlené jako číselník, ale NČLP byl řešen od samého počátku jen jako číselník), postupným vývojem vznikly v některých případech odlišné konstrukce.

NČLP je průběžně doplňován a rozšiřován ve vzájemné spolupráci předních odborníků z řad společností klinických oborů s laboratorní složkou ČLS a České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS a MZ ČR. Jeho aktuální tvar je vyvěšován na příslušné stránce www.dastacr.cz i na webových službách MZ ČR.

NČLP je vytvářen autory (zástupci jednotlivých odborných společností) pomocí autorské verze počítačového programu ”SLP” a jeho upgrade jsou pro praxi připravovány za pomoci správcovské verze počítačového systému ”SLP”. V praxi lze s NČLP korektně pracovat za pomoci uživatelských verzí počítačového programu ”SLP” nebo za pomoci počítačového programu ”ČLP” (distribuuje zdarma MZ ČR, je součástí každého upgrade DASTA). Z hlediska práce s NČLP ve vztahu k datovému standardu DS 2.01.01 a výše jsou programy ”ČLP” a ”SLP” totožné (”SLP” řeší navíc problematiku tzv. ”správné laboratorní práce” a podporuje další vzdělávání v laboratorních oborech).

Z programu ”ČLP” i ze systému ”SLP” jsou generovány soubory pro NČLP potřebné pro datový standard DS a pro informační systémy (LIS, NIS, IS praktického lékaře).

V praxi je NČLP nejvíce využíván Datovým standardem MZ ČR (DASTA), laboratorními informačními systémy (LIS), některými nemocničními informačními systémy (NIS) a předpokládá se využívání propracovanějšími informačními systémy praktických lékařů (ISPL). NČLP je dále využíván při tvorbě standardů laboratorních a klinických oborů, v rámci kontrolních systému EHK (EQA), při tvorbě encyklopedií laboratorních oborů, textů repetitorií pro výuku atd.

Zejména s ohledem na tvorbu standardů laboratorních a klinických oborů je NČLP dále doplňován, upravován a rozšiřován.

Národní číselník laboratorních položek

Národní číselník laboratorních položek (NČLP) je z hlediska informatického datovým souborem, obsahujícím základní definice a popisy laboratorních položek v rozsahu potřebném pro Datový standard MZ ČR a pro běžnou laboratorní praxi. NČLP dále obsahuje základní definice a informace potřebné pro tvorbu standardů efektivní lékařské péče i pro tvorbu standardů managementu kvality v klinických laboratořích. Viz [NCLPPOL].

Je potřebný také pro mnohé zdravotnické informační systémy (LIS, NIS, ISPL).

Je sestavován za pomoci elementů, uložených v interních číselnících.

Jedná se zejména o číselníky systémů, komponent, procedur, druhů veličin a jednotek.

Systém je ohraničené uspořádání množiny elementů a množiny vztahů mezi těmito elementy. Jedná se o předmět laboratorního vyšetření (biologický materiál; například plazmu). Viz číselník systémů - [NCLPSYST].

K některým systémům jsou definované specifikace systémů (subsystémy).

Komponenta je definovatelná část systému. Jedná se o vlastní měřenou veličinu (složku; například glukózu). Viz číselník komponent - [NCLPKOMP] .

Druh veličiny je vlastnost komponenty (předmětu), která může být kvalitativně odlišena a kvantitativně určena (látkové množství, délka, barva). Viz číselník druhů veličin - [NCLPDRVL] a NČLP: Druhy veličin.

Jednotka je určitá veličina, přijatá konvencí pro kvantitativní porovnávání veličin stejného druhu. Je úzce svázána s druhem veličiny. Viz číselník druhů veličin a jednotek - [NCLPJEDN] a podrobný popis v dokumentu SI jednotky. Lokálně použité jednotky musí být vždy významově totožné s jednotkou definovanou v položce NČLP. Připouští se předpona mikro vedle µ také u, litr vedle l také L. Lze tolerovat místo °C zástupné st. C. Nepřipouští se předpony ve jmenovateli.

Procedura je laboratorní vyšetřovací postup, sloužící k získávání vlastností komponent a jejich případnému kvantitativnímu posouzení. Viz číselník procedur - [NCLPPROC].

K některým procedurám jsou definované specifikace procedur.

Klíč je přiřazován ke každé laboratorní položce, je pětiznakový (kladné celé číslo), jednoznačný a slouží především počítačovým informačním systémům a datovému standardu k jednoznačné identifikaci položky.

Laboratorní položka je veličina definovaná v NČLP prostřednictvím výše uvedené pětice základních elementů (systém, komponenta, druh veličiny, jednotka a procedura).

K této základní definiční pětici je vždy přiřazován jednoznačný identifikační klíč, který je považován za součást základní definice položky.

Základní definice laboratorní položky je doplňována dalšími údaji, potřebnými pro informační systémy, datový standard, standardy efektivní lékařské péče a standardy managementu kvality klinických laboratoří. Jedná se zejména o název laboratorní položky, třídu komponenty, gesci, typ z hlediska dialogu, vznik, formát hodnoty a další údaje. Ke každé položce jsou k dispozici odkazy na řadu dalších povinných nebo fakultativních informací.

Poznámka:

Při konstrukci laboratorních položek se vychází z číselníku SKDJ a číselníku procedur.

Číselník SKDJ je vytvářen z číselníků komponent, systémů, druhů veličin a jednotek.

Číselník druhů veličin je provázaný s číselníkem jednotek.

Takto postupuje autor, zakládající nové položky NČLP. Běžný uživatel o existenci číselníku SKDJ nemusí vědět.

Číselník SKDJ je významný pro informační systémy, jeho prostřednictvím jsou realizovány relevantní vazby na odpovídající číselníky IFCC, IUPAC i číselníky jiné.

Lokální číselník laboratorních položek je určen pro konkrétní laboratorní uživatele.

Na základě Národního číselníku laboratorních položek (NČLP) jsou v praxi vytvářeny lokální číselníky laboratorních položek (LČLP), které jsou podmnožinou NČLP a mají jednoznačně definovaná pravidla tvorby i vzájemných vazeb. LČLP respektují potřeby konkrétních laboratoří. Viz [LCLPPOL].

Lokální číselník laboratorních položek vzniká vždy v bezprostřední vazbě na konkrétní vhodnou položku NČLP, takže všechny údaje připojené k položce NČLP jsou k dispozici i pro odpovídající položku LČLP. K položkám LČLP jsou připojovány další potřebné a vhodné údaje lokálního charakteru.

Ke korektní realizaci těchto vazeb slouží nejen uživatelská verze informačního systému SLP, ale i uživatelská verze programu ČLP (jeho distribuci zajišťuje od roku 2001 MZ ČR, je vyvěšen na webu www.dastacr.cz), který je odvozen od referenční autorské a správcovské verze informačního systému SLP (je jeho podmnožinou).

V programu ČLP i informačním systému SLP jsou podrobné popisy postupů tvorby vazeb mezi NČLP a LČLP a nástroje pro připojování dalších informací.

Název laboratorní položky NČLP je konstruován z jednotlivých elementů:

· názvu komponenty (max. 55 znaků),

· zkráceného názvu systému (kód nebo text na max. 32 znaků),

· zkráceného názvu druhu veličiny (kód nebo text na max. 24 znaků),

· jednotky (na max. 20 znaků),

· zkráceného názvu procedury (kód nebo text na max. 32 znaků).

V praxi délka nepřekračuje 120 znaků.

Struktura zápisu je:

Komponenta (systém; druh veličiny [jednotka] procedura)

Poznámka:

Znaky ” ( ; [ ] ) ” jsou vkládány automaticky při konstrukci názvu - jednotlivé texty jsou přebírány z příslušných číselníků. Znaky ” ( ) ” se mohou vyskytovat také v názvu komponenty nebo v názvu systému.

Toto je základní název laboratorní položky. Takto by měl být používán pro jednoznačné určení laboratorní položky.

Je přípustná i jeho zkrácená varianta nerozlišující proceduru, která je vhodná všude tam, kde není nutné příslušnou proceduru zdůrazňovat:

Komponenta (systém; druh veličiny [jednotka]*)

nebo

Komponenta (systém; druh veličiny [jednotka])

Oba zápisy jsou pro praxi ekvivalentní (první z nich je vytvářen automaticky).

Pokud není nutné v textu zdůrazňovat druh veličiny a jednotku (již bylo v textu na vhodném místě jednoznačně určeno), lze používat redukovanou variantu názvu položky ve tvaru:

komponenta (systém) = odmazání zbylého textu v kulatých závorkách

nebo

komponenta v systému = odmazání zbylého textu v kulatých závorkách a úprava

nebo

systém_komponenta = varianta z číselníku SKDJ (součást číselníků NČLP)

K názvům laboratorních položek jsou připojována také synonyma názvů. Synonyma nejsou určena k běžnému používání v dokumentech standardů efektivní lékařské péče ani v dokumentech managementu kvality v klinických laboratořích, slouží pouze k zajištění vazeb na starší nebo jiné odborné texty.

Speciálním typem synonyma je chemický název dle IUPAC (pro některé převážně biochemické položky).

Třídy komponent umožňují zařadit položku do jedné nebo více skupin (např. ”proteiny”, ”enzymy”, ”tumormarkery”). Jsou využívány pro vyhledávání, grupování v nálezových sestavách a při dalším zpracovávání položek pro potřeby encyklopedií a seznamů. Příslušné vhodné třídy jsou k položce vybírány z číselníku třídy komponent - [NCLPTK]. Hlavní třída je uložena do položky kategorie a může být využívána při tvorbě nálezových sestav (na lokální úrovni může být též připravena ”skupina pro nálezy”).

Poznámka:

Pro potřebu tvorby standardů mohou být připraveny také číselníky tříd systémů, procedur a druhů veličin.

Gesce sděluje, za jakou odbornou společnost České lékařské společnosti JEP příslušnou definici položky autor vytvořil, jedná se pouze o orientační údaj.

Viz číselník gesce - [NCLPTNG].

Varianty pro elektronické objednávání vyšetření (v dialogu NČLP označeno jako “DS”) umožňují vyznačit, zda může být položka využívána k elektronickému objednávání vyšetření a jakou variantu lze volit.

Viz číselník varianty pro elektronické objednávání vyšetření - [NCLPVEOV].

Typ položky z hlediska dialogu nad položkou (a z hlediska jejího obsahu) je přiřazován z příslušného číselníku typů položek z hlediska dialogu. Každá položka NČLP má přiřazen jeden typ položky z hlediska dialogu (v informačním systému SLP a programu ČLP označovaný ”typ položky”).

Základními typy jsou položky ”numerické”, ”textové formalizované”, ”textové neformalizované” a ”strukturované” (pro mikrobiologické nálezy, nálezové sestavy a speciální struktury). K položkám formalizovaným textovým jsou připojeny odkazy na příslušné matice (množiny) textových výsledků (MTV). K položkám numerickým jsou připojeny informace o číselném rozsahu, formátu zobrazení a případně i fakultativní údaje o referenčních mezích (škálách). K položkám strukturovaným jsou k dispozici definice příslušných struktur.

Viz typy položek NČLP z hlediska dialogu v číselníku [NCLPTYPD].

Formát hodnoty je bezprostředně svázán s typem položky z hlediska dialogu. Definuje formu a formát zobrazení příslušné hodnoty odpovídající položky. Viz číselník formát hodnoty. Každá položka NČLP má přiřazen jeden formát hodnoty. Z formátu hodnoty jsou mimo jiné odvozovány konkrétní datové bloky umožňující sdělování příslušných výsledků (bloky typu "VRi”).

Viz typy položek NČLP z hlediska formátů hodnot v číselníku [NCLPFH].

Formát referenčních mezí je provázán s typem položky z hlediska dialogu a formátem hodnoty. Definuje, zda jsou k položce zobrazovány referenční meze a pokud ano, určuje formu jejich zobrazení. Má význam pro položky numerické. Viz číselník formát referenčních mezí - [NCLPFRM].

Poznámka:

Referenční meze jsou vytvářeny do samostatného souboru ”škály”. Od příslušné položky NČLP je k dispozici vazba do souboru škál. Taková vazba je k dispozici i v LČLP.

MTV jsou tzv. ”matice (množiny) textových výsledků”. Jedná se o předem definované jednoznačné množiny textů, které slouží k formalizovanému sdělování výsledků v textové formě.

Takto jsou sdělovány hodnoty položek, jejichž příslušným výsledkem stanovení je text (například barva, tvar, předem definovaný výčet vlastností nebo znaků atd.) anebo jsou takto sdělovány náhradní hodnoty položek tam, kde v důsledku kolize nebylo možné stanovit plnohodnotný výsledek (kolizní stav materiálu, atypická situace atd.). Viz číselník MTV - [NCLPMTV].

Vznik je speciální typové určení laboratorní položky s ohledem na formu jakou položka vzniká nebo s ohledem na její další zpracování a použití. Viz číselník typy položek z hlediska jejich vzniku.

Vzhledem k významu této informace pro tvorbu standardů, je číselník vzniků dále podrobně rozpracováván.

Viz typy položek NČLP z hlediska vzniku, popis v číselníku [NCLPVZNK].

Poznámka:

Položky definované v NČLP lze třídit podle výše uvedených údajů.

Podrobnější informace o jednotlivých zmiňovaných číselnících jsou k dispozici v přílohách (odkazech) a v programu ČLP (nebo SLP).

Vztah v NČLP a LČLP mezi typem položek z hlediska vzniku

a typem položek z hlediska dialogu:

Viz vztahy v popisu položky v NČLP, LČLP a "VR" .

VAZBY

Mezi položkami NČLP vzájemně a mezi položkami NČLP a dalšími číselníky a soubory existuje řada vazeb a vztahů, které jsou důležité nejen pro DS, ale také pro informační systémy, laboratorní technologie, klinické interpretace, mnohé standardy a potažmo i pro dokumenty SOP a další.

K popisu vazeb slouží další připojené číselníky, které jsou fakultativní součástí NČLP.

Podrobněji viz:

vazby mezi položkami a s položkami - obecně

vazby mezi položkami NČLP - obecně

vazby mezi položkami NČLP - definice vazeb

Viz též číselníky:

[NCLPVAZB]

[NCLPKTV]