OSN-SAbstraktOSN-E

Index cefalický je pojem charakterizující konfiguraci neurokrania, stanovuje se jako podíl šířky a délky mozkovny násobený stem, uvádí se v indexových jednotkách.

 

OSN-STextOSN-E

Cefalický index se stanoví s využitím orientačních bodů, kterými jsou glabella, opisthocranion, euryony.

Glabella je kefalometrický bod na dolní části čelní kosti, v mediánní rovině nejvíce vpředu (mezi nadobočními oblouky). Opisthocranion je definován jako bod nejvíce vzdálený od bodu glabella, v mediánní rovině okcipitální části hlavy. Euryon není anatomicky definovaným bodem, nalezneme ho při stanovení největší šířky mozkovny, kdy se branže kefalometru právě nalézají na euryonech, bodech obvykle lokalizovaných na parietálních kostech. (V porodnické ultrasonografii je z prenatálního období všeobecně známým kefalometrickým rozměrem "distantia biparietalis", užívaný při stanovování gestačního stáří, resp. velikosti mozkovny plodu.)

 

Měřící nástroje

Šířka mozkovny je vzdáleností mezi euryony a měří se rovněž kefalometrem. Délka mozkovny se stanoví změřením vzdálenosti bodu glabella od bodu opisthocranion kovovým dotykovým měřidlem - kefalometrem.

 

 

Poloha měřeného

Šířku a délku mozkovny novorozenců a nejmenších kojenců měříme vleže, u starších kojenců a dětí všech dalších věkových kategorií provádíme kefalometrii vsedě.

 

Pediatrické a klinické aspekty

Hodnocení konfigurace hlavy novorozenců a kojenců alespoň aspekcí má značný klinický význam. Exaktní měření rozměrů mozkovny, resp. vybavení lékaře kefalometrem, v běžné pediatrické praxi není nezbytností. Pediatr však musí umět diferencovat brachycefalii (cefalický index nad 80 jednotek), mezocefalii (cefalický index 70 až 75 jednotek) a dolichocefalii (cefalický index méně než 75 jednotek), viz schéma a musí umět detekovat nefyziologické postnatální změny konfigurace mozkovny. Hodnoty cefalického indexu nad 85 a pod 70 či nápadně rychlé změny konfigurace hlavy kojence jsou vysoce pravděpodobně spojeny s kraniální suturální patologií, resp. s podezřením na tzv. kraniosynostózu (předčasnou obliteraci švů lebeční klenby).

b/ Konfigurace novorozenecké lebky je v průměru mezocefalická. V časném postnatálním období se může tvar mozkovny měnit: určitý vliv může mít polohování v prvních měsících života - u kojenců polohovaných výlučně na břiše je dolichocefalie častější oproti dětem polohovaným výlučně na zádech, u nichž lze často vídat "posturální brachycefalii".

 

Ve druhé polovině dvacatého století se v řadě evropských zemí i u nás uplatňuje tzv. debrachycefalizační trend, kdy z populace v minulosti těměř výlučně brachycefální se stává populace s převahou mezocefálních jedinců a dolichocefalie, v minulosti téměř vzácná, je dnes rovněž již běžným zjištěním.

Pediatr musí umět diferencovat "fyziologickou dolichocefalii" či dolichocefalii nedonošence od patologické hyperdolichocefalie, vzniklé v důsledku předčasného zániku sagitálního (šípového) švu - jedná se tzv. skafocefalii. Skafocefalická mozkovna je v důsledku podprůměrného růstu lebky do šířky a nadprůměrného růstu do délky (= kompenzační růst mozku) velmi úzká, velmi dlouhá, má širokou čelní partii a velmi úzké záhlaví. Skafocefalie patří k tzv. izolovaným monosynostózám - není součástí širší klinické jednotky a při včasném záchytu je dnes chirurgicky velmi dobře řešitelným problémem. Včasné řešení kraniosynostózy je prevencí vzniku kraniostenózy (nitrolební hypertenze). K chirurgickému řešení lze přijmout kojence s tělesnou hmotností od 5000 gramů.

 

 

Méně častá je "patologická brachycefalie", kdy zaniklý koronární (věncový) šev nedovoluje normální tempo růstu lebky do délky a hlava je v důsledku kompenzačního růstu mozku do šířky velmi široká a velmi krátká. Předčasná synostóza koronárního švu je nejčastěji součástí některého ze snadno již perinatálně diagnostikovatelných syndromů (př. Crouzonův, Apertův apod.). Jednostranný zánik koronárního nebo lambdového švu vede k tzv. plagiocefalii, kdy časný zánik jednoho z výše uvedených příčných švů klenby vede k asymetrickému růstu mozkovny a její následné konformaci ve frontální či okcipitální oblasti. Patologickou plagiocefalii je nutno diferencovat od velmi frekventované "posturální plagiocefalie" (predilekční poloha hlavy v kojeneckém období).

 

Literatura

Krásničanová, H., Zemková, D., Škodová, I. : Longitudinal follow-up of children after surgical treatment of scaphocephaly. Acta chirurgiae plasticae 38, 2, 1996, 50-53.

Krásničanová, H.: Growth and development of neurocranium and splanchnocranium in early postnatal ontogenesis - clinical aspects. Growth and Ontogenetic Development in Man IV. Edited by K. Hajniš, Dep.of Anthropology, Charles University, Prague, Czech Association of Anthropology, Prague, 1994, 111-118.

Krásničanová, H.: Velikost a tvar hlavy dítěte v normě i v patologii. Habilitační práce, PřFUK, 2.LFUK, Praha 1998.

Lesný, P., Krásničanová, H.: "Růst 2" - program pro sledování růstu dětí. Novo Nordisk a Maxdorf Praha 1998.

 

Další informace

Pediatrická auxologie

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Hana Krásničanová