Abstrakt
Index cefalický je
pojem charakterizující konfiguraci neurokrania, stanovuje se jako podíl
šířky a délky mozkovny násobený stem, uvádí se v indexových jednotkách.
Text
Glabella je kefalometrický bod na dolní části čelní kosti, v mediánní
rovině nejvíce vpředu (mezi nadobočními oblouky). Opisthocranion je definován
jako bod nejvíce vzdálený od bodu glabella, v mediánní rovině okcipitální části
hlavy. Euryon není anatomicky definovaným bodem, nalezneme ho při stanovení
největší šířky mozkovny, kdy se branže kefalometru právě nalézají na euryonech,
bodech obvykle lokalizovaných na parietálních kostech. (V porodnické ultrasonografii
je z prenatálního období všeobecně známým kefalometrickým rozměrem
"distantia biparietalis", užívaný při stanovování gestačního stáří,
resp. velikosti mozkovny plodu.)
Měřící nástroje
Šířka mozkovny je vzdáleností mezi euryony a měří se rovněž kefalometrem.
Délka mozkovny se stanoví změřením vzdálenosti bodu glabella od bodu
opisthocranion kovovým dotykovým měřidlem - kefalometrem.
Poloha měřeného
Šířku a délku mozkovny novorozenců a nejmenších kojenců měříme vleže, u
starších kojenců a dětí všech dalších věkových kategorií provádíme kefalometrii
vsedě.
Pediatrické a klinické aspekty
Hodnocení konfigurace hlavy novorozenců a kojenců alespoň aspekcí má
značný klinický význam. Exaktní měření rozměrů mozkovny, resp. vybavení lékaře
kefalometrem, v běžné pediatrické praxi není nezbytností. Pediatr však musí
umět diferencovat brachycefalii (cefalický index nad 80 jednotek), mezocefalii
(cefalický index 70 až 75 jednotek) a dolichocefalii (cefalický index méně než
75 jednotek), viz schéma a musí umět detekovat nefyziologické postnatální změny
konfigurace mozkovny. Hodnoty cefalického indexu nad 85 a pod 70 či nápadně
rychlé změny konfigurace hlavy kojence jsou vysoce pravděpodobně spojeny s
kraniální suturální patologií, resp. s podezřením na tzv. kraniosynostózu
(předčasnou obliteraci švů lebeční klenby).
b/ Konfigurace novorozenecké lebky je v průměru mezocefalická. V časném
postnatálním období se může tvar mozkovny měnit: určitý vliv může mít
polohování v prvních měsících života - u kojenců polohovaných výlučně na břiše
je dolichocefalie častější oproti dětem polohovaným výlučně na zádech, u nichž
lze často vídat "posturální brachycefalii".
Ve druhé polovině dvacatého století se v řadě evropských zemí i u nás
uplatňuje tzv. debrachycefalizační trend, kdy z populace v minulosti těměř
výlučně brachycefální se stává populace s převahou mezocefálních jedinců a
dolichocefalie, v minulosti téměř vzácná, je dnes rovněž již běžným zjištěním.
Pediatr musí umět diferencovat "fyziologickou dolichocefalii"
či dolichocefalii nedonošence od patologické hyperdolichocefalie, vzniklé v
důsledku předčasného zániku sagitálního (šípového) švu - jedná se tzv.
skafocefalii. Skafocefalická mozkovna je v důsledku podprůměrného růstu lebky
do šířky a nadprůměrného růstu do délky (= kompenzační růst mozku) velmi úzká,
velmi dlouhá, má širokou čelní partii a velmi úzké záhlaví. Skafocefalie patří
k tzv. izolovaným monosynostózám - není součástí širší klinické jednotky a při
včasném záchytu je dnes chirurgicky velmi dobře řešitelným problémem. Včasné
řešení kraniosynostózy je prevencí vzniku kraniostenózy (nitrolební
hypertenze). K chirurgickému řešení lze přijmout kojence s tělesnou hmotností
od 5000 gramů.
Méně častá je "patologická brachycefalie", kdy zaniklý
koronární (věncový) šev nedovoluje normální tempo růstu lebky do délky a hlava
je v důsledku kompenzačního růstu mozku do šířky velmi široká a velmi krátká.
Předčasná synostóza koronárního švu je nejčastěji součástí některého ze snadno
již perinatálně diagnostikovatelných syndromů (př. Crouzonův, Apertův apod.).
Jednostranný zánik koronárního nebo lambdového švu vede k tzv. plagiocefalii,
kdy časný zánik jednoho z výše uvedených příčných švů klenby vede k
asymetrickému růstu mozkovny a její následné konformaci ve frontální či
okcipitální oblasti. Patologickou plagiocefalii je nutno diferencovat od velmi
frekventované "posturální plagiocefalie" (predilekční poloha hlavy v
kojeneckém období).
Literatura
Krásničanová, H., Zemková, D., Škodová, I. : Longitudinal follow-up of
children after surgical treatment of scaphocephaly. Acta chirurgiae plasticae
38, 2, 1996, 50-53.
Krásničanová, H.: Growth and development of neurocranium and
splanchnocranium in early postnatal ontogenesis - clinical aspects. Growth and
Ontogenetic Development in Man IV. Edited by K. Hajniš, Dep.of Anthropology,
Charles University, Prague, Czech Association of Anthropology, Prague, 1994,
111-118.
Krásničanová, H.: Velikost a tvar hlavy dítěte v normě i v patologii.
Habilitační práce, PřFUK, 2.LFUK, Praha 1998.
Lesný, P., Krásničanová, H.: "Růst 2" - program pro sledování
růstu dětí. Novo Nordisk a Maxdorf Praha 1998.
Další informace
Autorské poznámky
Hana Krásničanová