Jód

 

Abstrakt

Stopový prvek, nekov. Přichází do organismu v podobě iodidových iontů, rychle se vstřebává. Z krve vychytáván štítnou žlázou, oxiduje se na jód. Ten je důležitý při biosyntéze hormonů štítné žlázy (tyroxin = tetrajódthyronin a trijódthyronin). Při dlouhodobém nedostatku jódu dochází k hypertrofii štítné žlázy (struma). Denní potřeba jódu je asi 1,2 µmol (150 mg), je kryta jeho obsahem v pitné vodě, přidává se do kuchyňské soli. Příjem jódu mohou inhibovat dusičnany, chloristany a lithium, též některé rostlinné inhibitory. Nejlepší ukazatel deficitu jódu je jeho snížený odpad močí (jodurie).

 

Chemické vlastnosti

Název:

Latinsky:

Anglicky:

Značka:

Protonové číslo:

Atomová hmotnost:

Skupina:

Perioda:

Skupenství:

Oxidační číslo:

Jód

Iodum

Iodine

I

53

126,9

VII.A

5

plynné

-I, I, III, V, VII

 

Jód se nachází v půdě a především v mořské vodě ve formě jodidového iontu I-. Jodidový iont je oxidován na slunci na elementární jód, který je těkavý a dostává se tak do vzduchu. Z atmosféry se jód vrací zpátky na zem prostřednictvím dešťů.

 

Funkce

Základní funkcí jódu v organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy. Působení jódu v organismu je proto shodné s oblastí působení thyreoidálních hormonů. 

 

Metabolismus

Jód je resorbován z gastrointestinálního traktu, přičemž jeho vstřebávání snižuje nadbytek vápníku a tuků v dietě. Resorbovaný jód je transportován vázaný na plazmatické proteiny. Dále je aktivně vychytáván ve štítné žláze jodidovou pumpou (Na/K dependentní ATPáza) za regulace TSH. V granulárním endoplazmatickém retikulu je syntetizován tyreoglobulin, který je jodizován za přítomnosti thyreoperoxidázy. Tyreoglobulin, jež obsahuje 90 % jódu štítné žlázy, je hlavní součástí koloidu, který vyplňuje thyreoidální folikul. V případě potřeby je thyreoglobulin obsahující jodizované aminokyseliny pinocytózou zachycen thyreocyty, kde se působením proteáz a peptidáz uvolní monojódtytyrozin, dijódtyrozin, tyroxin (tetrajódthyronin, T4) a trijódthyronin (T3).

 

Asi 70 - 80 % jódu obsaženého v těle dospělého člověka se nachází ve štítné žláze.

Jód je vylučován ledvinami, koncentrace jódu v moči koreluje s příjmem jódu dietou a je proto možno ji využít k hodnocení příjmu jódu. V období laktace je významné množství jódu vylučováno rovněž mlékem.   

 

Distribuce v organismu, obsah ve tkáních

V těle je asi 120 – 160 µmol (15 – 20 mg) jódu, 70 – 80 % z toho je ve štítné žláze. Z ostatních orgánů je vyšší obsah ve slinných žlázách.

 

Deficit

S deficitem jódu vzniká hypothyreóza, která se projevuje v oblasti nervové a duševní mentální retardací, pomalostí, útlumem, somnolencí, prodloužením reflexní doby, svalovou slabostí a hypotonií. Dále bývá zjišťována hypotermie, snížení srdečního výkonu, pokles krevního tlaku, bradykardie, snížení průtoku krve, nechutenství, zácpa, kůže bývá suchá, chladná, vypadávají vlasy. Děti jsou ohroženy zpomalením růstu a kretenismem, mentálními deficity, hluchoněmostí a neurologickými abnormalitami. Nevyvíjí se sexuální orgány a je častá sterilita.

 

Při závažném deficitu jódu dochází ke zvětšení štítné žlázy a vzniku strumy. Struma může vznikat nejen z důvodu nedostatku jódu v dietě, ale také jako důsledek nadměrného obsahu strumigenů v potravě. Nejzávažnějším stavem bezprostředně ohrožujícím život je myxedémové kóma.

 

Přehled onemocnění spojených s deficitem jódu:

 

Fetus

·         Aborty

·         Zmlklé těhotenství

·         Kongenitální anomálie

·         Zvýšení perinatální mortality

·         Zvýšení mortality kojenců

·         Neurologický kretenismus

·         Hypothyreoidální kretenismus

·         Psychomotorické poruchy

·         Zvýšená citlivost štítné žlázy na radiační zatížení (po 12 týdnech)

 

Novorozenci

·         Neonatální struma

·         Neonatální hypothyreoidismus

·         Zvýšená citlivost štítné žlázy na nukleární radiaci

 

Děti a dospívající

·         Struma

·         Juvenilní hypothyreoidismus

·         Narušení mentálních funkcí

·         Zpomalení fyzického vývoje

·         Zvýšená citlivost štítné žlázy na nukleární radiaci

 

Dospělí

·         Struma s komplikacemi

·         Hypothyreoidismus

·         Narušení mentálních funkcí

·         Jódem indukovaný hyperthyreoidismus

·         Zvýšená citlivost štítné žlázy na nukleární radiaci

 

 

Hodnocení stavu zásobení

Jednou z možností určení stavu zásobení jódem je hodnocení výskytu strumy. Je využívána následující klasifikace:

·         Stupeň 0 – nepřítomnost strumy

·         Stupeň 1 – palpačně přítomná zvětšená štítná žláza

·         Stupeň 2 – viditelně zvětšená štítná žláza

V současné době stoupá na významu přesné objektivní měření ultrasonografií.

 

Hodnocení stavu zásob jódu na základě stanovení koncentrace jódu v moči:

 

 

µg/l

µmol/l

závažný nedostatek

< 20

< 0,158

mírný nedostatek

20 – 99

0,158 - 0,784

dostatečné zásobení

100 – 200

0,785 - 1,580

nadbytečný příjem

> 200

> 1,580

 

Posoudit zásobení organismu jódem lze také nepřímo přes sledování funkce štítné žlázy. Jód vázaný na bílkoviny v séru 276 – 550 nmol/l (35 – 70 µg/l) je zároveň mírou cirkulujícího tyroxinu. Toto vyšetření je dnes nahrazeno přímo vyšetřením  tyroxinu (T4 celkový, T4 volný), trijódthyroninu (T3 celkový, T3 volný)

a v indikovaných případech TSH.

 

Vyšetření moči je prováděno po podání radioaktivně značeného jódu, kdy je sledováno jeho vylučování močí:

·      Fyzilogicky: 30 – 70 % vyloučeno do 24 hod. 44 – 48 % vyloučeno do 48 hod.

·      Hypothyreóza: 70 – 92 % vyloučeno do 48 hod.

·      Thyreotoxikóza: <20 % vyloučeno do 24 hod. a 6 – 35 % do 48 hod.

Vylučování je ovšem sníženo i u renálních onemocnění.

 

Referenční rozmezí

Potřeba

Doporučené dávky jódu v dietě (Biesalski a Grimm, 1999)

 

Věk

Dávka

0 – 4 měsíců

50 µg/den

4 – 12 měsíců

80 µg/den

1 – 4 roky

100 µg/den

4 – 7 let

120 µg/den

7 – 10 let

140 µg/den

> 10 let

200 µg/den

Těhotné, kojící ženy

230 - 260 µg/den

 

Zdroje

Půda v ČR je chudá na jód a jeho přívod potravou je nedostatečný. Předpokládá se, že asi 1/3 populace u nás má deficit jódu. Zdrojem jódu jsou mořské řasy a mořští živočichové, dále mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, cereálie, vejce a jodidovaná sůl (obsah jódu 17 µg/g).

 

Toxicita

U zdravých jedinců je poměrně vysoká tolerance k příjmu vyšších dávek jódu. Za potenciálně toxický je považován příjem jódu vyšší než 1000 µg/den.

Nadbytečný příjem jódu může vyvolat jódem indukovaný hyperthyreoidismus. Vzhledem k riziku vzniku tohoto onemocnění je nutno monitorovat příjem jódu stanovením jeho koncentrace v moči při všech dotačních programech.

 

Další informace:

·       Stopové prvky

·       Stopové prvky - biochemické funkce

·       Stopové prvky - efekt neadekvátního příjmu

·       Stopové prvky - přepočty

·       Stopové prvky a volné radikály

·       Analýzy stopových prvků

·       Jód v plazmě

 

Literatura

·      World Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.

·      Lentner, C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.

·      Shils M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease: Ketzel, B. S. and Clugston, A. G.: Iodine. 9th edition, Williams & Wilkins, s.253-264

·      Biesalski, H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314 s.

·      Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3rd edition, CABI Publishing, 642 s.

·      Kaplan L.A., Pesce A.J. (Eds): Clinical chemistry.- theory, analysis, correlations. ISBN 0-8151-5243-4, 3rd edition, 1996, p.746-759.

·      Burtis C.A., Ashwood E.R. (Eds): Tietz textbook of clinical chemistry. ISBN 0-7216-5610-2, 3rd edition, p.1029-1055.

 

Alena Pechová, Antonín Kazda, Jaroslava Vávrová

.