Jód v plazmě

Fyziologická variabilita

Většina jódu v plazmě se nachází ve formě tyroxinu a trijódtyroninu. Pouze velmi malá část je ve formě anorganického jodidu, jehož koncentrace je ovlivňována příjmem jódu. Vyšetření jódu v krevní plazmě se dnes nevyužívá a je nahrazeno přímo vyšetřením tyroxinu, trijódthyroninu a v indikovaných případech TSH.

Referenční intervaly

Sérum, plazma	35 – 70	µg/l	0,28 – 0,55	µmol/l
Moč	80 – 300	µg/l	0,63 – 2,36	µmol/l
Moč	100 - 300	µg/den	0,79 – 2,36	µmol/den

(WHO 1996)

Sérum	60 – 70	µg/l	0,47 – 0,56	µmol/l
Plná krev	40 – 60	µg/l	0,32 – 0,47	µmol/l
Moč	100 – 200	µg/den	0,79 – 1,58	µmol/den
Mléko	40 – 80	µg/l	0,32 – 0,63	µmol/l
Játra	100 – 200	µg/kg	0,79 – 1,58	µmol/kg
Vlasy	400 – 1000	µg/kg	3,15 – 7,88	µmol/kg

Další informace:

· Stopové prvky

· Stopové prvky - biochemické funkce

· Stopové prvky - efekt neadekvátního příjmu

· Stopové prvky - přepočty

· Stopové prvky a volné radikály

· Analýzy stopových prvků

· Jód

Literatura

· World Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.

· Lentner, C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.

· Shils M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease: Ketzel, B. S. and Clugston, A. G.: Iodine. 9^th edition, Williams & Wilkins, s.253-264

· Biesalski, H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314 s.

· Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3^rd edition, CABI Publishing, 642 s.

· Kaplan L.A., Pesce A.J. (Eds): Clinical chemistry.- theory, analysis, correlations. ISBN 0-8151-5243-4, 3rd edition, 1996, p.746-759.

· Burtis C.A., Ashwood E.R. (Eds): Tietz textbook of clinical chemistry. ISBN 0-7216-5610-2, 3^rd edition, p.1029-1055.

Alena Pechová, Antonín Kazda

.