Cín

Abstrakt

Cín je stopový prvek, u něhož není jasná jeho biochemická funkce. Předpokládá se úloha cínu v terciární struktuře proteinů nebo jiných biosubstancí. Při zvýšeném příjmu působí Sn toxicky. Bývá zjišťována retardace růstu a anemie. Při příjmu organických sloučenin cínu dochází k aletraci CNS, projevující se narušením myelinizace a spongiformní degenerací mozku.

Chemické vlastnosti

Název: Latinsky: Anglicky: Značka: Protonové číslo: Atomová hmotnost: Skupina: Perioda: Skupenství: Oxidační číslo:

Cín Stannum Tin Sn 35 118,71 IV.A 5 pevné II, IV

Funkce

Cín nemá známou biochemickou funkci. Existují však práce předpokládají úlohu cínu v terciární struktuře proteinů nebo jiných biosubstancí.

Metabolismus

Resorpce cínu se snižuje se zvyšující dávkou v dietě. Při příjmu 0,11 mg/den je resorpce asi 50 %, zatímco při příjmu 49,7 mg/den pouze 3 %. Cín je exkretován především stolicí.

Distribuce v organismu, obsah ve tkáních

Deficit

U lidí nebyl deficit cínu popsán. U potkanů byl při experimentálně vyvolaném deficitu cínu zjištěn zhoršený růst, snížená konverze živin, alopecie, snížená odpověď na zvuk a změny v koncentraci minerálních látek v řadě orgánů.

Hodnocení stavu zásobení

Metody hodnocení stavu zásobení nebyly dosud jednoznačně stanoveny. Zvýšení koncetrace cínu v krvi, stolici a moči ukazují na zvýšený příjem cínu. Vylučování Sn močí vyšší než 100 µg/den ukazuje na zvýšený příjem Sn.

Potřeba

U lidí nebyla doposud stanovena potřeba ani bezpečné rozmezí příjmu Sn. Na základě extrapolace dat pro zvířata se doporučuje denní příjem vyšší než 8 µg/den, za potenciálně toxický je považován příjem 14 mg /kg tělesné váhy.

Zdroje

Zdrojem cínu jsou především potraviny v konzervách.

Toxicita

Při chronické zátěži cínem bývá zjišťována retardace růstu a anemie. Při zvýšeném příjmu Sn dochází k ovlivnění aktivity řady enzymů a předpokládá se, že dochází k ovlivnění metabolismu Zn, Cu a Ca. Vyšší toxicita je zjišťována při příjmu organických sloučenin cínu, které atakují centrální nervový systém. Dochází k narušení myelinizace a spongiformní degeneraci  mozku, což se projevuje ataxií a může dojít až k úplné paralýze a smrti.

Další informace:

· Stopové prvky

· Stopové prvky - biochemické funkce

· Stopové prvky - efekt neadekvátního příjmu

· Stopové prvky - přepočty

· Stopové prvky a volné radikály

· Analýzy stopových prvků

· Sn v plazmě

Literatura

· World Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.

· Lentner, C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.

· Shils M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease: F. H. Nielsen: Ultratrace Minerals. 9^th edition, Williams & Wilkins, s.284-303

· Biesalski, H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314 s.

· Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3^rd edition, CABI Publishing, 642 s.

· Kaplan L.A., Pesce A.J. (Eds): Clinical chemistry.- theory, analysis, correlations. ISBN 0-8151-5243-4, 3rd edition, 1996, p.746-759.

· Burtis C.A., Ashwood E.R. (Eds): Tietz textbook of clinical chemistry. ISBN 0-7216-5610-2, 3^rd edition, p.1029-1055.

Alena Pechová, Jaroslava Vávrová

.