Abstrakt
Gastrin je hormon polypeptidového charakteru (molekula je tvořena 17 aminokyselinami, Mr = 2100), který se vyskytuje ve třech formách. Základní molekula G-17 (little gastrin), G-34 (big gastrin) a G-13 (mini gastrin) zkrácený řetězec na 13 aminokyselin. Pentapeptid s C-terminální sekvencí gastrinu (beta-Ala-Trp-Met-Asp-Phe-NH2) - pentagastrin se používá ke stimulaci při vyšetření žaludeční acidity. Stanovení gastrinu je rozhodující pro diagnostiku Zollingerova-Ellisonova syndromu.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Laboratorní metody v gastroenterologii
Referenční intervaly
Normální koncentrace gastrinu v plazmě jsou pod 40 – 120 ng/l, tj. pod 20 – 100 pmol/l. Po jídle 95-140 ng/l, tj. 45 - 67 pmol/l, obvykle pod 250 ng/l tj. pod 120 pmol/l.
Omezení stanovení
Hladinu gastrinu v séru stanovujeme většinou RIA metodou, existují i ELISA varianty imunochemického průkazu. Normální hodnoty 25-100 ng/l jsou výrazně zvýšeny především u Zollinger-Ellisonova syndromu (gastrinom, tumor pankreatu s nadprodukcí gastrinu), kdy prokazujeme 10-1000 násobné zvýšení hladiny gastrinu, která však výrazně kolísá i v průběhu dne; u 20-40% lze zachytit i normální hladinu gastrinu. Vzhledem k existenci tří forem gastrinu závisí výsledek stanovení na typu protilátky použité v testu. Metody stanovení gastrinu jsou standardizovány na syntetický gastrin G-17, stanovení forem G-34 a G-13 závisí na zkřížené reaktivitě s příslušnou protilátkou. Normální poměr forem G-13:G-17:G-34 je 8:2:1, na lačno je vyšší zastoupení formy G-34, po jídle forem G-17 a G-13.
Použití pro klinické účely
Stanovení gastrinu je součástí gastrinového stimulačního testu, kdy stanovujeme 90ti minutový profil (v 9 vzorcích séra) po stimulaci insulinem, sekretinem nebo Ca-glukonátem. Stanovení hladiny gastrinu-17, pepsinogenu-I a protilátek k Helicobacter pylori třídy IgG nabízí tzv. GastroPanel, který je ne-invazivním, laboratorním parametrem k posouzení infekce Helicobacter pylori, atrofické gastritidy a rizika karcinomu žaludku. Diskutována je dále otázka stanovení gastrinu na lačno a po stimulaci a diagnostický význam v patologii gastroduodenálních onemocnění, včetně karcinomu žaludku.
U gastrinomu dosahují koncentrace gastrinu 500 – 600 ng/l i více, což odpovídá více než 238 –286 pmol/l. Gastrinomy se často nacházejí v pankreatu nebo v duodenu. Pouze velmi málo případů mělo primárně gastrinom v žaludku. Gastrinomy jsou v 62 % případů maligní a 44 % pacientů má metastázy. Gastrin nad 1000 ng/l, tj. nad 475 pmol/l, spolu s hypersekrecí kyseliny solné je diagnostickou známkou Zollinger – Ellisonova syndromu. Zollinger-Ellisonův syndrom patří mezi neuroendokrinní tumory, které mají vysokou sekreci žaludeční kyseliny solné a závažnou vředovou chorobu v horní části gastrointestinálního traktu. Asi čtvrtina pacientů se Zollinger-Ellisonovým syndromem může mít toto onemocnění v rámci MEN syndromu (Vernerův syndrom, společně s hyperparathyreoismem, inzulinomem, tumory hypofýzy anebo Cushingovým syndromem). Není žádný pevný vztah mezi infekcí Helicobacter pylori a sekrecí žaludeční kyseliny nebo koncentrací gastrinu v plazmě. Hyperplazie antrálních G-buněk může zvýšit koncentraci gastrinu nad 500 ng/l, zvyšuje i sekreci kyseliny solné a může rovněž vést k duodenálnímu vředu.
Literatura
Langer P. -
Br J Surg 2001, Medline
- link
Bermejo F. - Gastroenterol Hepatol 2001, Medline
- link
Berger AC. - J Clin Oncol 2001, Medline
- link
Goebel SU. - Cancer 1999, Medline
- link
Oberg K. - J Intern Med 1998, Medline
- link
Autorské poznámky
Petr Kocna
.