Abstrakt
Sérový AFP je hlavním
nádorovým markerem pro sledování onemocnění hepatoceluárního karcinomu jater,
dále je užíván (spolu s hCG) k monitorování nádorů germinativního původu.
V extraktech primárních nádorů se obvykle nevyšetřuje, význam má stanovení
v ascitické tekutině a v pleurálním exsudátu. Fyziologicky je
přítomen v amniové tekutině a plazmě těhotných žen. Z tohoto důvodu
se používá pro screening vrozených vývojových vad.
 
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Nádorové markery a jejich
vztah k lokalizaci 
 
Fyziologická variabilita
V séru dospělých
zdravých osob se koncentrace
sérového AFP
obvykle pohybuje pod koncentrací 10 µg/l. Koncentrace u novorozenců postupně
klesá, až ve druhém roce dosahuje hodnot dospělých osob. Cirkulující ”volný
AFP” je hlavní imunoreaktivní formou AFP. Je známa i forma vázaná, která však
není imunochemicky detekovatelná z důvodu zamaskování antigenních
determinant vysokomolekulárními proteiny cytoskeletárního typu a dalších
proteinů. 
 
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
V průběhu maligního
procesu je produkován AFP nádorovou tkání, jeho hladiny se výrazně zvyšují
především ve vztahu k celkové hmotě nádoru. Vzhledem k odbourávání
játry a vylučování ledvinami je jeho hladina zvýšena u nemaligních postižení těchto
orgánů (hepatitida, selhání ledvin atd.).
 
Referenční intervaly
Dospělí: do 10 µg/l.
 
Interference in-vivo
Nejsou známy.
 
Použití ve výpočtech a
odvozených parametrechOSN-E
Využívá se k počítačem podporovanému screeningu
vrozených vývojových vad (zejména pro defekt neurální trubice). Počítačové
programy vyžadují znalost mediánů AFP (a dále hCG, volného estriolu a případně
dalších analytů) pro jednotlivé týdny těhotenství (2.trimestr).
 
Znaky analytické metody
Standard imunochemických
metod je obvykle vztažen na WHO preparát č. 72/225, pak 1 mg/l=0,83 kIU/l. Při stanovení mohou interferovat
HAMA (lidské anti-myší protilátky).
 
Ekonomické náklady
Cena stanovení se pohybuje
podle typu soupravy do hodnoty 150.-Kč.
 
Použití pro klinické účely
 
Maligní onemocnění
Screening AFP v séru: pouze
u symptomatických nemocných, a to s jaterní cirhózou, u nemocných
s podezřením na germinativní nádory varlat (nesestouplé varle, nádor
testes u sourozence–dvojčete).
Stanovení diagnózy: při
určení neznámého primárního nádoru (spolu s dalšími markery). 
Odhad závažnosti onemocnění:
neužívá se.
Monitorování průběhu
onemocnění patří k základním využitím AFP. Pro  hepatocelulární
karcinom  a hepatoblastom je AFP markerem první volby.
Jeho senzitivita u neléčeného onemocnění patří k nejvyšším ve srovnání
s dalšími markery u různých lokalizací tumorů – pohybuje se až kolem
80 % při 90 % specificitě. Senzitivita je poměrně vysoká i u  germinativních
nádorů  ovariálních i testikulárních. Senzitivita pro
čisté embryonální nádory dosahuje hodnot až 80 %, u teratomů 20 %.
 
Benigní onemocnění, jiné příčiny falešné pozitivity
AFP v séru
Nespecifické zvýšení
pozorujeme u akutní virové i chronické hepatitidy, u cirhózy i nekrózy jater.
Při dlouhodobém sledování jaterních cirhóz, kde je pravděpodobnost vzniku
karcinomu jater až 40 x vyšší, lze nalézt hodnoty až do 200 μg/l
(zcela výjimečně až 500 μg/l. Nad 200 μg/l je již podezření na malignitu,
důležitý je však trend hodnot.
 
Screening vrozených vývojových vad
Zvýšení AFP je ve
fyziologickém a patologickém těhotenství. Spolu s dalšími analyty (hCG,
volný estriol a další) se využívá pro průkaz defektů neurální trubice, Downova
syndromu a dalších vrozených vývojových poruch.
 
Literatura
Johnson, P.J.: Role of Alpha-fetoprotein in the
diagnosis and management of hepatocellular carcinoma. 
J.Gastroenterol.Hepatol., 14 (Suppl.), 1999,  32-36.
Kaušitz, J.: Rádiomunoanalýza v onkológii. LF UK
Plzeň, 1995.
Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení
biochemických vyšetření. Karolinum Praha, 1998.
 
Autorské poznámky
Miroslava Nekulová, Marta
Šimíčková
recenzoval Jindřich
Macháček