Abstrakt
CA 15–3 je marker
diferenciačního typu definovaný na podkladě monoklonálních protilátek. Je to
glykoprotein, který je produkován především karcinomy mammy, ev. dalšími
adenokarcinomy. Jeho stanovení komerčními soupravami je možné od r. 1985.
Patří k základním markerům pro sledování vývoje onemocnění pacientek
s karcinomem prsu.
Terminologie
Carbohydrate antigen 15–3, CA15–3
Synonyma
Cancer antigen 15–3
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
CA 15–3 molekula je tvořena vysoce glykosylovaným transmembránovým
polymorfním epiteliálním mucinem (PEM), který je nazývaný rovněž MUC1 (event.
MAM–6) a kódovaný genem MUC1 (1q21 chromosom). Extracelulární doména
tohoto proteinu o molekulové hmotnosti asi 300–450 kDa je tvořena
O–glykosylovanými opakovanými sekvencemi 20 aminokyselin. Je známa struktura
jeho molekuly, kdy každá opakovaná jednotka tvoří úsek vysoce imunogenní
sekvence aminokyselin (prolin, asparagin, threonin, arginin).
Role v metabolismu
Dosud není jeho úloha
vyjasněna. Fyziologická role
CA 15–3 pravděpodobně
souvisí s ochranou epiteliálních struktur (lubrikace).
V patologických podmínkách (ve tkáni karcinomu prsu) se pravděpodobně
účastní vazby na adhezivní molekuly typu ICAM-1 (intercelulární adhezivní
molekula-1).Tato vazba může být zodpovědná za usnadnění metastazování nádoru
nebo za potlačení protinádorové odpovědi aktivovaných lymfocytů.
Zdroj (syntéza, příjem)
MUC1 protein je exprimovaný
na apikálním povrchu epiteliálních buněk různých orgánů plodu, především plic a
jater. V dospělosti je syntetizován v epiteliálních buňkách vývodů mléčné
žlázy, slinných žláz a bronchů.
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
Zdrojem tohoto antigenu jsou
obecně adenokarcinomy. V buňkách karcinomů prsu, plic, kolorekta a
gynekologických nádorů se molekula vyskytuje obvykle difusně v cytoplasmě, je
méně glykosylovaná, epitopy s uvedenou sekvencí aminokyselin jsou odkryty
pro reakci s protilátkou.
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Játra,
ledviny.
Biologický poločas
Asi 7 dní.
Kontrolní (řídící) mechanismy
Dosud byla pouze naznačena
možná role steroidních hormonů na modulaci MUC1-exprese.
Literatura
Taylor-Papadimitriou, J.,
Burchell, J., Miles, D.W., Dalziel, M.: MUC 1 and cancer. Biochim.Biophys.Acta,
8, 1999, 301-313.
Seregni, E., Botti, C., Bajetta, E.,
Ferrari, L., Martinetti, A., Nerini-Molteni, S., Bombardieri, E.: Hormonal
Regulation of MUC1 expression. Int.J.Biol.Markers, 14,1999, 29-35.
Kaušitz, J.: Rádioimunoanalýza v onkológii. LF UK
Plzeň, 1995.
Autorské poznámky
Marta Šimíčková.Miroslava Nekulová
recenzoval Jindřich
Macháček