Abstrakt
Stanovení PSA v séru,
především doplněné v indikovaných případech o stanovení fPSA, usnadňuje
stanovení diagnózy, stadia a monitorování nemocných s karcinomem prostaty.
Hladiny mohou být rovněž ovlivněny různými mechanismy za fyziologických
podmínek.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
V séru dospělých
zdravých mužů se jeho hladina pohybuje v závislosti na věku od hodnot
2,5 mg/l (muži do 50 let) do
6,5 mg/l (nejstarší věková
skupina). Detekovatelné množství PSA bylo nalezeno i v séru žen.
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Koncentrace PSA v séru
je ovlivněna procesy, které mohou porušit různé stupně bariéry bránící volnému
přechodu PSA z duktálních luminů do séra. K základním mechanismům
zvyšujícím jeho hladiny patří trauma, zánět, hypertrofie prostaty nebo maligní
proces v této tkáni.
Referenční intervaly
Obvyklá
obecná cut-off koncentrace je udávána 4 mg/l.
Interference in-vivo
Sérový PSA vzrůstá nad
diskriminační hranici po ejakulaci (o 0,8 mg/l v době 1 hod po ejakulaci), po digitálním
rektálním vyšetření nebo po transrektálním ultrazvukovém vyšetření, podobně i
po mechanickém dráždění prostaty (např. po jízdě na kole atd.). Výraznější a
déle trvající zvýšení PSA (až do 20 dní) lze pozorovat po biopsii prostaty či po
transuretrální resekci.
Znaky analytické metody
Unifikace imunochemického
standardu pro stanovení PSA, ke kterému se nyní přiklánějí výrobci četných
komerčních souprav, je dána nutností definovat poměr volné a vázané frakce při
stanovení celkového PSA. Stanovení volného PSA je využíváno v oblasti
4–10 mg/l celkového PSA, kdy
nelze bez dalších vyšetření (obvykle bioptický odběr tkáně) rozlišit mezi
benigním a maligním procesem. Měření PSA ultrasenzitivními metodami umožňuje
sledovat dynamiku změn markeru po radikální prostatektomii, kdy nárůst
v oblasti referenčního rozmezí znamená progresi maligního procesu.
Ekonomické náklady
Cena stanovení se pohybuje
podle typu použité soupravy.
Použití pro klinické účely
Maligní onemocnění
·
Screening: přes velké
nadnárodní studie prokazující význam stanovení PSA (spolu s digitálním
rektálním vyšetřením) pro detekci maligního onemocnění prostaty u
symptomatických mužů (jedenkrát ročně od 50 let) nejsou dosud definitivní doporučení
uzavřena. Je však výhodné provádět screening u starších mužů se symptomy poruch
močového traktu, event. u mužů s rodinnou zátěží tohoto onemocnění. Význam
screeningu je limitován malou možností odlišit karcinom agresivní od benignější
formy, která může mnohdy existovat v latentní podobě.
·
Stanovení diagnózy:
Význam má především stanovení poměru volného a vázaného PSA pro odlišení
benigní hyperplasie prostaty od karcinomu: sérum nemocných s hyperplasií má
obvykle poměr volného ku celkovému PSA vyšší, obvykle nad 15 %. Naopak,
pacienti s karcinomy mají tento poměr výrazně nižší. Dosud není důvod této
diference objasněn. Může se jednat o různé formy PSA, ev. rozdíl může být
způsoben různou syntézou vazebné bílkoviny pro PSA. Možnost rozlišení těchto
dvou stavů však může výrazně snížit počet nutných biopsií pro potvrzení typu
choroby. Objevily se další možné metody pro zlepšení diagnostické senzitivity a
specificity, především stanovení denzity PSA. Tento výpočet poměru PSA na objem
prostaty je však limitován malou přesností stanovení objemu prostaty. Rychlost
tvorby PSA, vztažená na časovou jednotku, se zásadně liší u osob zdravých a
osob s karcinomem prostaty. Vzhledem k poměrně dlouhým nutným časům
na vyhodnocení tohoto parametru (obvykle 6–9 měsíců) se metoda příliš
neosvědčila v urologické praxi.
·
Odhad závažnosti
onemocnění: PSA je vhodný pro potvrzení stadia choroby. Zvýšené hodnoty se
objevují u 95 % metastatických nádorů, 82 % stadií III nebo IV. Není
pravděpodobné metastazování do kostí při hodnotě PSA nižší než 20 mg/l. Je prokázáno, že paradoxně PSA v nádoru
mléčné žlázy může být výhodný prognostický ukazatel.
·
Monitorování průběhu
onemocnění: PSA se využívá u monitorování nemocných v remisi. Zvýšené
hodnoty PSA po radikální prostatektomii značí buď zbytkovou chorobu (70 %)
či lokální návrat (30 %). Monitorování má význam rovněž při léčbě
radioterapií, ev. hormonoterapií. Velikost poklesu PSA po úspěšné
hormonoterapii je v korelaci s délkou přežití.
Benigní onemocnění, jiné příčiny falešné pozitivity
PSA v séru
·
Obvykle hodnoty
nepřesahují hranici 10 ug/l, především se jedná o benigní hyperplasii
prostaty nebo prostatitidu
Literatura
Brawer, M.K.: Prostate specific antigen. Seminars in Surg.Oncol., 18,
2000, 3-9.
Fateh-Moghadam, A., Stieber, P.: Sensible use of tumor
markers. J. Hartmann Verlag GMBH, 1993.
Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení
biochemických vyšetření. Karolinum Praha, 1998.
Autorské poznámky
Miroslava Nekulová, Marta Šimíčková
recenzoval Jindřich
Macháček