OSN-SAbstraktOSN-E

Pod pojmem jodometrie se rozumí jednak titrace, při nichž se určují redukovadla ze spotřebovaného odměrného roztoku jodu, jednak metody, při nichž reagují oxidovadla s přebytkem jodidu a zjišťuje se pak množství uvolněného jodu (ekvivalentní přítomnému oxidovadlu) titrací odměrným roztokem thiosíranu nebo arsenitanu.

OSN-SSouvisející informaceOSN-E

· Základní laboratorní techniky

· Titrace

KEY-SjodometrieKEY-E, KEY-StitraceKEY-E, KEY-Sbod ekvivalenceKEY-E

OSN-STextOSN-E

Jodometrické metody jsou založeny na vratné reakci:

J₂ + 2e^- ↔ 2J^-

Standardní redukční potenciál uvedené reakce je nižší než u ostatních oxidimetrických činidel a nezávisí na koncentraci vodíkových iontů v rozmezí od pH = 0 do pH = 8. Jodometrická stanovení se provádějí podle redukčních potenciálů v kyselém, neutrálním nebo slabě alkalickém prostředí.

Pro určení množství uvolněného jodu v kyselém prostředí se využívá titrace roztokem thiosíranu sodného:

J₂ + 2 S₂O₃^2- ↔ 2J^- + S₄O₆^2-

Titrace uvolněného jodu v neutrálním nebo slabě zásaditém prostředí využívá odměrný roztok arsenitanu sodného:

AsO₃^3- + J₂ + H₂O ↔ AsO₄^3- + 2J^- + 2H⁺

Jod tvoří s jodidem trijodidový anion: J₂ + J^- ↔ J₃^- . Připravuje se zpravidla 0,1 - 0,01 mol/l roztok jodu v jodidu draselném.

Bod ekvivalence:

Dosažení bodu ekvivalence se při titrování temně hnědým roztokem jodu projeví žlutým zbarvením. Při titraci lze obecně použít redoxních indikátorů, v praxi se nejčastěji pracuje se specifickým jodometrickým indikátorem, škrobovým roztokem, který tvoří s jodem intenzivně modrofialovou adsorpční sloučeninu (podmínkou je přítomnost jodidových iontů).

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Jaroslava Vávrová