Abstrakt
Metadon je syntetický opioid s chemickou strukturou odlišnou od morfinu. Reakce na podání metadonu jsou typické pro opioidy, ale je delší doba účinnosti (13-47 h.) než např. u heroinu (4-6 h). Metadon se běžně používá při substituční léčbě osob závislých na opioidech.
Terminologie
Synonyma
Methadon
Methadonum
Komerční přípravky: DolophineÒ,
Ketalgin Ò,
Heptadon Ò, aj.
Klasifikační kódy
Registrační číslo CAS: 76-99-3 (Methadon)
1095-90-5 (L-methadon
hydrochlorid)
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Drogy - rychlý screening v moči (ULTIMED )
Struktura
Metadon jako substance je bílý, krystalický prášek, dobře rozpustný v tucích a etanolu. Molekula je chirální, vyskytuje se jako racemická směs dvou enanciomerů (levotočivého Levometadonu a pravotočivého Dextrometadonu), z nichž farmakologicky aktivní je pouze levotočivá forma.
Chemický název: (±)-dimethylamino-4,4-difenylheptan-3-on
Strukturní vzorec:
Sumární vzorec: C21H27NO
Molární hmotnost: 309,45 g/mol
Farmakokinetika
Metadon se používá především při substituční léčbě osob závislých
na opioidech. Terapeutická koncentrace bývá v rozmezí 100 – 400 mg/l séra.
Toxická koncentrace je až nad 2000 mg/l. LD50 (krysy) je 86 mg/kg.
Substituční léčba je dlouhodobá záležitost trvající někdy až roky, běžná dávka
je 20 – 120 mg/den. Postupně vzrůstá tolerance, z počátečních 50 mg/den až
na > 200 mg/den.
Metadon může být běžně užíván perorálně, takže odpadají rizika nitrožilního
(nesterilního) podávání jako jsou hepatitidy, abscesy, záněty žil, sepse, AIDS
atd. Aplikuje se ve formě tabletek (á 5, 10 nebo 40 mg) nebo roztoku o
koncentraci 10 g/l.
Další výhodou metadonu je dlouhá doba působení. Zatímco uživatel heroinu žije v 4 – 6 h cyklech, metadon stačí podat jednou za 24 h.
Bohužel i na metadon vzniká závislost obdobná závislosti na přírodních opioidech.
Typickými příznaky lehké intoxikace jsou výrazná mióza,
útlum, sedace, zpomalené reflexy, nauzea
a zvracení, ztížený verbální kontakt s intoxikovaným, spavost. U těžších
intoxikací může dojít ke ztrátě vědomí, oslabení dýchání a reflexů, maximální
mióze s nereaktibilitou na světlo až ke komatu. V důsledku zástavy
dýchání paralýzou dechového centra může postižený zemřít a to i hodiny po
užití.
Distribuční objem
Opioidy a tedy i metadon působí agonisticky na opioidových receptorech, které jsou jejich působením aktivovány na řadě míst v organismu, především v CNS, ale i v GIT. Protože je metadon dobře rozpustný v tucích, snadno proniká hematoencefalickou bariérou.
Biologický poločas
15-30h.
Vazba na proteiny
Metadon je rozpustný v tucích a dobře se z GIT
absorbuje do krve, kde se velmi dobře (až 87% dávky) váže na albumin a další
plazmatické proteiny.
Způsob vylučování nebo metabolismu
Rozkládá se především v játrech, kde je koncentrace metadonu mnohem vyšší než v krvi.
V první fázi se metabolizuje mono- a di-N demethylací
následovanou spontánní cyklizací, vedoucí ke dvěma farmakologicky inaktivním
pyrrolidinům (EDDP, tj. 2-ethyliden-1,5-dimethyl-3,3-difenylpyrrolidin a EMDP,
tj. 2-ethyl-5-methyl-3,3-dyfenylpyrrolidin).
V další fázi dochází k hydroxylaci v para- poloze a vzniká methadol,
dále metabolizovaný N-demethylací
na normathadol.
Metabolity metadonu se vylučují především močí (umožňuje to
detekci metadonu a jeho metabolitů analýzou moče) a stolicí ale jsou obsaženy
také v potu, slinách a v žaludečních šťávách.
Aktivní metabolity
Clearance
Interakce s jinými léky ovlivňujícími biologickou dostupnost
Opioidy a tedy i metadon mají silný tlumivý účinek na CNS.
Pokud dojde k současnému užití dalších tlumivých látek jako je alkohol a
benzodiazepiny (Rohypnol, Flunitrazepam, Valium, aj.), může dojít
až k úmrtí i zkušeného uživatele.
Smrtelná je často i kombinace s kodeinem, protože směs tlumivých a
stimulujících prostředků může mít neočekávané následky.
Literatura
- Happel, H.V., Mannike, F.: Uber Leben mit Methadon. Fur eine alternative Drogenpolitik. Konkret Literatur, Hamburg, 1992, ISBN 3-89458-116-6.
- Honegger, U., Seidenberg, A.: Methadon, Heroin und andere
Opioide: Medizinisches Manual fur die ambulante opioidgestutzte Behandlung.
Huber, Bern u.a. 1998, ISNB 3-456-82908-6.
- Joranson, D.E., Ryan, K.M., Gilson, A.M., et al.: Trends in medicinal use and
abuse of opioid analgesics. JAMA 2000: 283: 1710-1714.
Poznámky
Metadon byl syntetizován v Německu v roce 1939 (IG
Farben) jako výsledek hledání náhrady za přírodní opioidy, především pro
vojenské účely (ošetřování velkého počtu zraněných při válečných konfliktech).
Na trh se ale dostal až v roce 1947 v USA pod komerčním názvem
DolophineÒ jako
přípravek pro léčbu bolesti. Teprve od roku 1960 se používá pro substituční
léčbu osob závislých na opioidech.
Klienti substitučního metadonového programu často nevystačí
pouze s metadonem, dochází k současné aplikaci dalších látek (heroin,
kokain, benzodiazepiny, alkohol). U cca 25% klientů je výsledek metadonového
programu jednoznačně pozitivní (dobrá integrace ve společnosti, jak ve smyslu
sociálních kontaktů, tak vzdělání, bydlení, rodinného života atd.). U cca 25%
klientů naopak zůstává situace
na pováženou (zdravotní potíže, kriminalita,…). Zbývající část, tj. cca 50%
klientů sice není plně integrovaná do společnosti, ale také nepatří mezi
problematické osoby. Může se hovořit o (mírně) pozitivním výsledku.
Appendixy
Autorské poznámky
Václav Senft, 2009-06-15