OSN-SAbstraktOSN-E

Weddellit je oxalát, vyskytuje se nejčastěji v kamenech společně s whewellitem (65 % všech konkrementů), případně s apatitem. Čistě weddellitové konkrementy jsou vzácnější. Mají krystalický povrch a na lomu neuspořádanou hrubozrnnou strukturou bez ohraničeného krystalizačního jádra. Může tvořit i močový písek.

Terminologie

Weddellit, CaC2O4.2H2O, kalciumoxalát dihydrát, zkratka WD

Synonyma

Šťavelan vápenatý dihydrát

Oxalát vápenatý dihydrát

Klasifikační kódy

10.1.1. Ca oxalát, (Strunz, 1982)

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

Klinická biochemie urolitiázy

Typy konkrementů

Weddellit v močovém konkrementu

 

Chemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytu

CaC2O4.2H2O

Mol. hmotnost: 164,14

Hustota: 1,94g/cm3

Tvrdost: asi 4

Krystalový systém: tetragonální

Prostorová grupa: 14/m

Mřížkové parametry: a = 12,92; c = 7,38

Optické vlastnosti: n(a) = 1,523; n(g) = 1,544; D = 0,021; jednoosý +, interferenční barvy 1. řádu

Nejsilnější difrakční linie: D(synt.) = 6,2(10); 4,4(3); 2,78(7); 2,24(2)

Makroskopický vzhled: tvoří dipyramidální krystaly, případně dodekaedry a penetrační srostlice. Je bezbarvý, zbarvení může být bílé, žluté, světle hnědé, od krve pak narůžovělé, červené až po hnědočernou.

Tabulka píků procedury ASIR

 

Vlnočet (1/cm)

 

Transmitance (%T)

 

 

 

3435

 

24,0

2501

 

96,6

2000

 

83,3

1640

 

03,2

1324

 

17,8

0913

 

82,3

0774

 

46,4

0589

 

45,1

0516

 

37,2

 

Důležité části spektra

Valenční OH vibrace krystalové vody jsou charakterizovány velmi širokým pásem při 3436 (cm-1). Na rozdíl od whewellitu je silný pás při 1638 (CO valenční vibrace) posunut k vyšším vlnočtům. Pík při 1457 je slabý a jeho původ není jasný. Pravděpodobně jde o OH deformační vibraci. Pás při 1327 (symetrická CO valenční vibrace) je identický s WH.  Malý pás při 913 (OH librační vibrace) je charakteristický a rozdílný od whewellitu. Dva malé píky při 775 a 517 (CO deformační vibrace) se objevují ve stejném místě jako u whewellitu, odlišná je intenzita a tvar. Široký pás při 609 je přiřazen OH librační vibraci a je typický pro weddellit.

Výskyt a četnost

Vyskytuje se asi v 15 % močových konkrementů, čistý v 3,5 %. V močovém sedimentu se nachází často a tvoří typická "psaníčka". Je běžnou součástí psích kamenů = 4,8 %, u koček = 2,2 %. V přírodě je velmi vzácným minerálem, byl dokázán v oceánském bahně Weddellova moře v Antarktidě. Četnost výskytu konkrementů obsahujících weddellit udává následující tabulka (hlavní složka je uváděna na prvním místě):

 

Složení konkrementu

výskyt v %

 

 

Whewellit/weddellit

0,5

Whewellit/weddellit/apatit

8,6

Weddellit/apatit

7,5

Whewellit/weddellit/karbonátapatit

2,5

Weddellit

3,5

Kyselina močová/whewellit/weddellit

1,4

Weddellit/karbonátapatit

1,2

 

Typy konkrementů

I. Většinou jsou drobné (2 - 7 mm). Mohou být čiré, bílé, nažloutlé, mají skelný lesk s ostrými hranami krystalů. Jsou drobivé a křehké. Skládají se z hrubozrnných neuspořádaných agregátů dipyramidálních krystalů WD, bez ohraničeného krystalizačního jádra. U větších kaménků (10 - 20 mm) můžeme očekávat příměs krevního koagula v celém průřezu kamene, červenohnědé až tmavě hnědé zbarvení a naznačenou radiální strukturu s geometrickým středem.

Variety:

a) volné prostory mezi krystaly jsou zaplněny apatitem, případně apatit tvoří povlaky na krystalech WD.

b) obsahují příměs kulovitých agregátů whewellitu, případně whewellit tvoří povlaky na krystalech WD.

c) obsahují krystalizační jádro (jádra), tvořené apatitem nebo apatitem a whewellitem.

d) obsahují příměs krystalů kyseliny močové, případně mohou být zbarveny oranžově organickou příměsí. e) krystaly v centrální části podléhají přeměně na whewellit, struktura se stává kompaktnější a jemnozrnnější.

II. Větší, kulovité až odlitkové kameny. Povrch je hrubě krystalický, hrany krystalů jsou tupé. Krystaly jsou matné, neprůsvitné, barva žlutobílá až krémová. Struktura na lomu je kompaktní, neuspořádaná, bez ohraničeného krystalizačního jádra. Skládají se z WD, sekundárního whewellitu s příměsí apatitu. Statisticky nejčastější etiologií je intermitentní hyperkalciurie, hyperkalciurie spojená s hyperoxalurií nebo stází.

III. Drobné až středně velké kameny (10 mm) s matným, velmi jemnozrnným povrchem, žlutobílé až hnědožluté barvy. Centrální části mají neuspořádanou volnou strukturu, periferie jsou velmi jemnozrnné, koncentrické. Složení - WD, někdy s příměsí apatitu a whewellitu. Etiologicky jsou spojovány s hyperkalciurií a stází.

Kromě uvedených typů kamenů se může WD vyskytovat jako vedlejší složka se všemi komponentami močových konkrementů. Je hojnější na periferii. Někdy tvoří i centra, zde však podléhá přeměně na WH a můžeme pozorovat pseudomorfózu whewellitu po weddellitu (dipyramidální forma je vyplněna nažloutlými, skelně lesklými krystaly sekundárního WH).

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Vznik krystalů weddellitu závisí na biochemických litogenních faktorech - hyperkalciurii, hyperoxalurii, hyperurikosurii, hipocitraturii, hyperurikemii, primárním HPT a dále na obecných podmínkách vzniku konkrementů. Krystaly pozorované v močovém sedimentu nemusí mít patologický význam.

Klinické souvislosti a faktory vzniku

Krystaly WED odcházejí spolu s močí. Experimentálně bylo zjištěno, že v případě adheze mohou být také fagocytovány buňkou tubulárního epitelu a rozpuštěny. Častým opakováním tohoto procesu dochází ke zničení buňky. U urolitiatiků bývají krystaly větší a více agregované, usazují se a zakládají jádro konkrementu. Nejvyšší koncentrace oxalátů je v okolí papily. Velké, dobře vyvinuté krystaly jsou obecně spojovány s hyperkalciurií různého původu, vyskytují se častěji u mladých lidí a u dětí. Vznik krystalů weddellitu závisí na biochemických litogenních faktorech - hyperkalciurii, hyperoxalurii, hyperurikosurii, hipocitraturii, hyperurikemii, primárním HPT a dále na obecných podmínkách vzniku konkrementů. Krystaly pozorované v močovém sedimentu nemusí mít patologický význam.

Galerie obrázků

 

Béžový kulovitý konkrement s weddellitovými krystaly na povrchu.
Lom weddellitového konkrementu, který je zbarven krví.

 

 

Weddellit - 9 mm velký krystal tvořící samostatný kámen.
(Pro takto velký krystal bylo potřebné stálé prostředí s konstantními podmínkami růstu.)

 

 

Pestré interferenční barvy weddellitu,polarizační mikroskop.
zvětšeno 320x

 

Průřezy pestrými krystaly weddellitu, které obsahují drobnější krystalky whewellitu.
(Whewellit zde vznikl sekundárně dehydratací weddellitu.)
Polarizační mikroskop, výbrus, zvětšeno 10x

 

 

Drsný povrch weddellitového konkrementu,
různé velikosti krystalů narůstající na sobě v několika generacích,
elektronový mikroskop, zvětšeno 43x.

 

 

Drsný povrch weddellitového konkrementu,
různé velikosti krystalů narůstající na sobě v několika generacích,
elektronový mikroskop, zvětšeno 320x.

 

Agregát dipyramidálních krystalů weddellitu,
elektronový mikroskop, zvětšeno 240x.

 

Povrch weddellitového konkrementu s ostrými dipyramidálními krystaly,
elektronový mikroskop, zvětšeno 600x.

 

Detail předchozího obrázku, elektronový mikroskop, zvětšeno 1300x.

 

 

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Tamara Bulková