Zinek v plazmě
Zinek je esenciální
stopový prvek. Koncentrace v plazmě se využívá pro detekci deficitu,
je však jen slabým prediktorem nedostatku Zn v organismu.
Fyziologická
variabilita
V krvi
je Zn vázán ze 75 % na plazmatické bílkoviny (albumin a
metallothionein), 22 % je v erytrocytech a 3 %
v leukocytech. Hodnoty Zn v séru jsou poněkud vyšší než v plazmě, protože
se Zn během koagulace uvolňuje z trombocytů. Plazmatické hladiny Zn jsou nižší
u dětí než u dospělých asi o 1 µmol/l. V období gravidity bývají
zjišťovány nižší asi o 20 %.
Patofyziologické
mechanismy ovlivňující koncentraci
Zinek v plazmě se snižuje o 10
– 70 % během několika hodin po zranění. Velikost tohoto poklesu je výrazně
závislá na závažnosti zranění nebo infekce. Za spuštění reakce, která vede ke
zvýšení syntézy metalothioneninu, je pravděpodobně zodpovědný cytokin IL-1.
Zvýšení metalothioneinu vede k akumulaci zinku v játrech při reakci
akutní fáze pravděpodobně následujícím mechanismem. V průběhu reakce
akutní fáze dojde k uvolnění cytokinů IL-1 z makrofágů jako reakce na
zranění, stres a infekci. Dalším krokem je uvolnění kortikosteroidů do oběhu
z nadledvin a ty pak zvýší produkci metalothioneinu a zpětnou vazbou
inhibují další uvolňování cytokinů, zejména IL-1, z makrofágů. Současně
s tím dochází ke zvýšené tvorbě cytokinů IL-6 fibroblasty. Výsledkem
celkové reakce je dostatečná dostupnost Zn v poškozených tkáních a stimulace
lokální obranné reakce. Důvodem k přesunu Zn do tkání může být usnadnění
syntézy bílkovin akutní fáze, protože Zn umožňuje expresi potřebné genetické
informace.
Referenční
intervaly
Sérum |
719 - 1503 |
μg/l |
11,0 - 23,0 |
µmol/l |
Moč |
196 - 784 |
μg/den |
3,0 - 12,0 |
µmol/den |
Vlasy |
124 - 320 |
mg/kg |
1,9 - 4,89 |
mmol/kg |
(WHO 1996)
Sérum |
800 - 1100 |
μg/l |
12,2 - 16,8 |
µmol/l |
Plná krev |
6000 - 7000 |
μg/l |
91,8 - 107,1 |
µmol/l |
Moč |
400 - 600 |
μg/den |
6,1 - 9,2 |
µmol/den |
Mléko |
1000 - 2000 |
μg/l |
15,3 - 30,6 |
µmol/l |
Játra |
40 - 60 |
g/kg |
612 - 918 |
µmol/kg |
Vlasy |
150 - 250 |
mg/kg |
2,29 - 3,82 |
mmol/kg |
Omezení
stanovení
Při odběru vzorků
je nutno využívat plastový materiál pro stopové prvky „metal free“, pro odběr
nesrážlivé krve je jako antikoagulans vhodný heparinát lithný. Při odběru by
nemělo docházet k hemostázi a hemolýze. Ke kontaminaci vzorku může dojít
při styku s gumovou zátkou. Sérum nebo plazmu je nutno oddělit do 45
minut, nesmí se použít EDTA.
Stabilita
vzorku:
·
20 -
25 oC: 5 dní
·
4 -
8 oC: 7 dní
· -20 oC: 2 roky
Ke stanovení se nejčastěji využívá FAAS (viz
též AAS).
Použití
pro klinické účely
Koncentrace zinku
v plazmě má vypovídající hodnotu vzhledem k zásobení Zn pouze u
zdravých nutričně stabilních jedinců. Během období zátěže, traumatu nebo
zánětlivé rekace klesají plazmatické hladiny na méně než 50 % a neodrážejí
skutečné zásoby zinku v organismu.
Hyperzinkémie (Geigy Scientific
Tables 1984)
·
porfyrie
·
atrofická
cirhóza jater
·
pneumonie
·
tuberkulóza
·
první
dny po AIM
·
acrodermatitis
enteropathica
·
World
Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.
·
Lentner,
C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of
Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.
·
Zadák,
Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing a.s., 2002, s.
·
Shils
M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health
and Disease: King, C. J., Keen, C. L.:Zinc. 9th edition, Williams & Wilkins, s.223-239
·
Biesalski,
H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart,
314 s.
· Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999:
The mineral nutrition of livestock. 3rd edition, CABI Publishing,
642 s.
Další informace
·
Stopové prvky
- biochemické funkce
·
Stopové prvky
- efekt neadekvátního příjmu
·
Stopové prvky
- přepočty
·
Stopové prvky
a volné radikály
·
Analýzy
stopových prvků
·
Zn
Alena Pechová, Jaroslava Vávrová,
Antonín Kazda
.