Zinek v plazmě

 

Abstrakt

Zinek je esenciální stopový prvek. Koncentrace v plazmě se využívá pro detekci deficitu, je však jen slabým prediktorem nedostatku Zn v organismu.

 

Fyziologická variabilita

V krvi je Zn vázán ze 75 % na plazmatické bílkoviny (albumin a metallothionein), 22 % je v erytrocytech a 3 % v leukocytech. Hodnoty Zn v séru jsou poněkud vyšší než v plazmě, protože se Zn během koagulace uvolňuje z trombocytů. Plazmatické hladiny Zn jsou nižší u dětí než u dospělých asi o 1 µmol/l. V období gravidity bývají zjišťovány nižší asi o 20 %.

 

Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci

Zinek v plazmě se snižuje o 10 – 70 % během několika hodin po zranění. Velikost tohoto poklesu je výrazně závislá na závažnosti zranění nebo infekce. Za spuštění reakce, která vede ke zvýšení syntézy metalothioneninu, je pravděpodobně zodpovědný cytokin IL-1. Zvýšení metalothioneinu vede k akumulaci zinku v játrech při reakci akutní fáze pravděpodobně následujícím mechanismem. V průběhu reakce akutní fáze dojde k uvolnění cytokinů IL-1 z makrofágů jako reakce na zranění, stres a infekci. Dalším krokem je uvolnění kortikosteroidů do oběhu z nadledvin a ty pak zvýší produkci metalothioneinu a zpětnou vazbou inhibují další uvolňování cytokinů, zejména IL-1, z makrofágů. Současně s tím dochází ke zvýšené tvorbě cytokinů IL-6 fibroblasty. Výsledkem celkové reakce je dostatečná dostupnost Zn v poškozených tkáních a stimulace lokální obranné reakce. Důvodem k přesunu Zn do tkání může být usnadnění syntézy bílkovin akutní fáze, protože Zn umožňuje expresi potřebné genetické informace.

 

Referenční intervaly

Sérum

719 - 1503

μg/l

11,0 - 23,0

µmol/l   

Moč

196 -  784

μg/den

3,0 - 12,0

µmol/den        

Vlasy

124 - 320

mg/kg

1,9 - 4,89

mmol/kg

 

(WHO 1996)

Sérum

800 - 1100

μg/l

12,2 - 16,8

µmol/l

Plná krev

6000 - 7000

μg/l

91,8 - 107,1

µmol/l

Moč

400 - 600

μg/den

6,1 - 9,2

µmol/den

Mléko

1000 - 2000

μg/l

15,3 - 30,6

µmol/l

Játra

40 - 60

g/kg

612 - 918

µmol/kg

Vlasy

150 - 250

mg/kg

2,29 - 3,82

mmol/kg

 

Omezení stanovení

Při odběru vzorků je nutno využívat plastový materiál pro stopové prvky „metal free“, pro odběr nesrážlivé krve je jako antikoagulans vhodný heparinát lithný. Při odběru by nemělo docházet k hemostázi a hemolýze. Ke kontaminaci vzorku může dojít při styku s gumovou zátkou. Sérum nebo plazmu je nutno oddělit do 45 minut, nesmí se použít EDTA.

Stabilita vzorku:

·      20 - 25 oC:   5 dní

·      4 - 8   oC:     7 dní

·      -20 oC:        2 roky

 

Ke stanovení se nejčastěji využívá FAAS (viz též  AAS).

 

Použití pro klinické účely

Koncentrace zinku v plazmě má vypovídající hodnotu vzhledem k zásobení Zn pouze u zdravých nutričně stabilních jedinců. Během období zátěže, traumatu nebo zánětlivé rekace klesají plazmatické hladiny na méně než 50 % a neodrážejí skutečné zásoby zinku v organismu.

 

Hyperzinkémie (Geigy Scientific Tables 1984)

·         porfyrie

Hypozinkémie

·         atrofická cirhóza jater

·         pneumonie

·         tuberkulóza

·         první dny po AIM

·         acrodermatitis enteropathica

 

Literatura

·      World Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.

·      Lentner, C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.

·      Zadák, Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing a.s., 2002, s.

·      Shils M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease: King, C. J., Keen, C. L.:Zinc. 9th edition, Williams & Wilkins, s.223-239

·      Biesalski, H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314 s.

·      Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3rd edition, CABI Publishing, 642 s.

 

Další informace

·       Stopové prvky

·       Stopové prvky - biochemické funkce

·       Stopové prvky - efekt neadekvátního příjmu

·       Stopové prvky - přepočty

·       Stopové prvky a volné radikály

·       Analýzy stopových prvků

·       Zn

 

Alena Pechová, Jaroslava Vávrová, Antonín Kazda

.