Stopové prvky
Stopovými
prvky jsou nazývány ty prvky, jejichž koncentrace ve tkáních jsou nižší než
50 mg/kg. V lidských tkáních to jsou: Zn, I, Se, Fe, Cu, Mn, Cr, Co, Mo,
F, Li, Ni, Sn, V, Al, As, Cd, Pb, Hg. Prvních deset je dle klasifikace nutriční
definice považováno za esenciální.
Rozdělení základních skupin stopových
prvků podle jejich biologických funkcí:
1.
Esenciální
stopové prvky s definovanou denní dávkou.
2.
Esenciální
stopové prvky s definovanou esenciální rolí v metabolismu, ale bez
přesného stanovení denní dávky.
3.
Prvky obsažené
ve tkáních a biologických tekutinách v ultranízkých koncentracích, u nichž
doposud nebylo jednoznačně určeno, zda jsou esenciální nebo škodlivé ve zjišťovaných
koncentracích. U těchto prvků byla zjištěna esenciální role u některých
živočišných druhů, avšak u lidí pro to chybí důkazy.
4.
Toxické stopové prvky, u nichž není známá biologická
funkce u lidí, ale které jsou-li přítomny i v relativně nízkých koncentracích
způsobují patologické změny.
Klasifikace STOPOVÝCH
PRVKŮ PODLE BIOLOGICKÝCH FUNKCÍ |
||
Esenciální stopové
prvky s definovanou denní dávkou |
||
Esenciální stopové
prvky bez definované denní dávky |
||
Stopové prvky bez
přesně definované role v organismu |
||
Toxické prvky |
Hg |
|
Členění kapitoly :
·
Stopové prvky: biochemické
funkce
·
Stopové prvky: efekt
neadekvátního příjmu
·
Stopové prvky:
přepočítávací faktory pro vyjádření koncentrace stopových prvků
·
Stopové prvky a
metabolismus oxidativního stresu
·
Analýzy stopových prvků
·
Stopové prvky: doporučené
dávky
Další informace:
·
Antidota specifická: přehled
Alena Pechová, Antonín Kazda, Jaroslava
Vávrová
.