Lithium

Abstrakt

Lithium se používá pro léčbu maniodepresivní psychózy (manické fáze).

Chemické vlastnosti

Název: Latinsky: Anglicky: Značka: Protonové číslo: Atomová hmotnost: Skupina: Perioda: Skupenství: Oxidační číslo:

Litium Lithium Lithium Li 3 6,94 I.A 2 pevné I

Funkce

Lithium vykazuje dva základní typy biologické aktivity podle dávky. První je jeho farmakologické působení při léčbě maniodepresivní psychózy, které je při příjmu zabezpečujícím vzestup Li v plazmě na 7 – 10 µg/ml. Toxické působení je zjišťováno při mírně vyšších koncentracích. Z experimentů na zvířecích modelech vyplynulo, že Li má esenciální funkci i při koncentraci v plazmě nižší než 1 µg/l.

Metabolismus

Dobře se vstřebává z trávicí soustavy, vrcholu koncentrace dosahuje za 2 – 4 hodiny, vylučuje se většinou ledvinami, prochází placentární bariérou a do mateřského mléka.

Deficit

U lidí doposud nebyla prokázána esenciální funkce Li. U laboratorních zvířat v experimentu byla zjištěna snížená porodní hmotnost a nižší přírůstky do 6 měsíců věku. U samic byl přítomen dále vyšší výskyt abortů a vyšší postpartální mortalita. Epidemiologická studie v USA zjistila negativní korelační vztah mezi obsahem Li v pitné vodě, mortalitou na srdeční choroby a výskytem mentálních poruch.

Hodnocení stavu zásobení

Koncentrace lithia v plazmě je ovlivněna příjmem tohoto prvku. Při terapeutickém podání Li dochází k několikanásobnému zvýšení v plazmě na 7 - 10 µg/ml. Sledování je možno využít ke kontrole použité dávky aby se zabránilo toxickému působení.

Potřeba

Příjem Li z dietních zdrojů se pohybuje kolem 100 µg/den nebo méně, což je méně než 0,1 % terapeutické nebo potenciálně toxické dávky.

Terapeuticky se podává 250 – 500 mg /den.

Zdroje

Koncentrace Li v rostlinách je vysoce variabilní, pohybuje se od 0,4 až do 1000 µg/g podle druhu a typu půdy. Koncentrace ve tkáních zvířat jsou mnohem nižší, uvádí se hodnoty kolem 2 – 200 ng/g.

Toxicita

Toxické působení Li při příjmu z diety nebylo zjištěno. Mírná otrava Li se projevuje gastrointetinálními problémy, svalovou slabostí, třesem, pocitem omámení. Při závažnější otravě může dojít ke komatu, svalovému třesu, křečím a dokonce smrti.

Při terapeutickém využití je však nutný pečlivý monitoring, protože rozdíl mezi terapeutickou a toxickou dávkou je velmi malý. Toxicita se projevuje jako letargie, tremor, ztížená artikulace, hyperreflexie, hyperextenze končetin, epileptické křeče, toxická synkopa, anorexie, zvracení, průjmy, oligurie, cirkulační kolaps, semikoma až koma. Toxicitu zvyšuje retence lithia při depleci sodíku. Při chronickém podávání zvýšená incidence plicních komplikací, zvýšení TSH a pokles T4 až u 33 % léčených, časté deprese T vlny na EKG.

Další informace:

· Stopové prvky

· Stopové prvky - biochemické funkce

· Stopové prvky - efekt příjmu

· Stopové prvky - přepočty

· Stopové prvky a VR

· Analýzy stopových prvků

· Li v plazmě

Literatura

· World Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.

· Lentner, C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.

· Shils M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease: F. H. Nielsen: Ultratrace Minerals. 9^th edition, Williams & Wilkins, s.284-303

· Biesalski, H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314 s.

· Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3^rd edition, CABI Publishing, 642 s.

· Kaplan L.A., Pesce A.J. (Eds): Clinical chemistry.- theory, analysis, correlations. ISBN 0-8151-5243-4, 3rd edition, 1996, p.746-759.

· Burtis C.A., Ashwood E.R. (Eds): Tietz textbook of clinical chemistry. ISBN 0-7216-5610-2, 3^rd edition, p.1029-1055.

Alena Pechová, Jaroslava Vávrová

.