Křemík
Abstrakt
Křemík je esenciální
prvek s velmi malou toxicitou. Účastní se tvorby kostí ovlivněním
složení chrupavek a především kalcifikace chrupavek. Je koncentrován
v aktivní růstové zóně mladých kostí a v osteoblastech.
Sehrává klíčovou roli při zesítění kolagenu a elastinu a zvyšuje tvorbu kolagenu.
Křemík zachovává pevnost a
pružnost šlach, kůže, vlasů, nehtů, cév, fibrinu a vnitřních orgánů, ve kterých
je přítomen. Předpokládá se rovněž vztah Si k ateroskleróze,
osteoartritidě, hypertenzi a procesu stárnutí.
Chemické vlastnosti
Název: Latinsky: Anglicky: Značka: Protonové číslo: Atomová hmotnost: Skupina: Perioda: Skupenství: Oxidační číslo: |
Křemík Silicium Silicon Si 14 28,09 IV.A 3 pevné -IV,
II, IV |
Vedle kyslíku je křemík
nejrozšířenějším prvkem na Zemi. V přírodě se vyskytuje jako oxid
křemičitý (křemen) nebo jako kyselina křemičitá, vytvořená hydratací oxidu
křemičitého.
Funkce
Křemík se účastní tvorby
kostí ovlivněním složení chrupavek a především kalcifikace chrupavek. Je
koncentrován v aktivní růstové zóně mladých kostí a v osteoblastech. V
kostech zvířat s deficitem Si byl zjištěn snížený obsah glykosaminoglykanů
a kolagenu, ale makrominerální složení nebylo významně ovlivněno. Křemík
ovlivňuje tvorbu kolagenu, protože je potřebný pro maximální aktivitu kostní
prolylhydroxylázy a deficit Si snižuje ornitin aminotransferázu. Oba tyto
enzymy jsou nezbytné při tvorbě kolagenu. Křemík je zapojen do procesu
kalcifikace kostí. Si má zřejmě úlohu v usnadnění spojení mezi
fosfoprotein-mukopolysacharidovými makromolekulami a kolagenem, což má význam
pro inicializaci kalcifikace a regulaci velikosti krystalů. Sehrává klíčovou
roli při zesíťování kolagenu a elastinu a zvyšuje tvorbu kolagenu.
Křemík zachovává pevnost a
pružnost šlach, kůže, vlasů, nehtů, cév, fibrinu a vnitřních orgánů, ve kterých
je přítomen. Existují rovněž práce, které ukazují na vztah Si
k ateroskleróze, osteoartritidě, hypertenzi a v procesu stárnutí.
Metabolismus
Je poměrně málo informací o
metabolismu Si. Vstřebatelnost křemíku se výrazně liší podle sloučenin ve
kterých je přítomen. U anorganických sloučenin je uváděna pouze kolem 1 %
zatímco z organických sloučenin až 70 %. Z běžené potravy je uváděna
vstřebatelnost kolem 50 %. Resorpci Si
ovlivňuje pH, přítomnost vlákniny ve stravě, hliník a molybden. Mechanismus
intestinální resorpce ani krevní transport Si nejsou známy. V krvi není Si
vázán na bílkovinu, ale zřejmě je v nedisociované formě Si(OH)4.
Resorbovaný Si je vylučován
především močí, pravděpodobně ve formě magnesium ortosilikátu.
Distribuce
v organismu, obsah ve tkáních
Křemík
je obsažen především v pojivových tkáních, včetně aorty, trachey, šlach,
kostí a v kůži, v menší míře v játrech, srdci a svalech.
Deficit
Existují důkazy o tom, že Si
je esenciální pro vyšší zvířata, včetně lidí. Avšak jsou potřebné další práce,
které by objasnily důsledky deficitu Si u lidí. Na základě experimentálních dat
získaných na laboratorních zvířatech se předpokládají následující symptomy
deficitu u lidí: Pokles obsahu křemíku v pojivových tkáních
s přibývajícím věkem. Nedostatek Si vede ke ztrátě elasticity a zeslabení
cévní stěny, která se stává náchylnější k rozvoji aterosklerózy. Deficit
Si má negativní vliv na vývoj pohybového aparátu a celkový růst. Při jeho
nedostatku dochází ke vzniku abnormalit kostí a chrupavek s výrazným snížením
kostního kolagenu, zejména u lebky a dlouhých kostí. Kost ztrácí svoji
pružnost, snižuje se počet osteoblastů a zároveň se snižuje i obsah
glykosaminoglykanů kosti, chrupavek a vaziva.
Hodnocení stavu zásobení
Nejsou vypracovány metody
Potřeba
Stanovení potřeby je
obtížné, odvozením od výsledků u zvířat se předpokládá, že potřeba je poměrně
nízká asi 5 – 20 mg/den, pro atlety je doporučován vyšší příjem 30 – 35 mg/den.
Předpokládá se, že denní příjem se pohybuje kolem 21 - 46 mg/den.
Zdroje
Zdrojem Si jsou hlavně
potraviny rostlinného původu. Vysoký obsah je v přesličce a kopřivě.
Toxicita
Perorálně přijímaný Si se
obecně považuje za netoxický. Nadměrný příjem může vést ke vzniku močových
kamenů. U dělníků pracujících v kamenolomech může dojít inhalací Si
v prachových částicích k těžkému poškození plic a následnému vývoji silikózy.
Další informace:
·
Stopové prvky -
biochemické funkce
·
Stopové prvky - efekt
neadekvátního příjmu
·
Stopové prvky - přepočty
·
Stopové prvky a volné
radikály
·
Analýzy stopových prvků
Literatura
·
World Health
Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.
·
Lentner, C.: Geigy
Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of Blood,
Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.
·
Shils M. E., Olson, J.
A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease: F. H.
Nielsen: Ultratrace Minerals. 9th edition, Williams & Wilkins, s.284-303
·
Biesalski, H. K. ,
Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314
s.
·
Uderwood, E. J.,
Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3rd edition,
CABI Publishing, 642 s.
·
Kaplan L.A., Pesce A.J.
(Eds): Clinical chemistry.- theory, analysis, correlations. ISBN 0-8151-5243-4,
3rd edition, 1996, p.746-759.
·
Burtis C.A., Ashwood E.R.
(Eds): Tietz textbook of clinical chemistry. ISBN 0-7216-5610-2, 3rd
edition, p.1029-1055.
Alena Pechová, Jaroslava Vávrová
.