Bór

Abstrakt

Bor je nejnovější prvek, který je považován za esenciální u lidí i vyšších zvířat. Jeho funkce je známá u rostlin, ale u savců doposud nebyla jednoznačně určena. Byly získány některé důkazy o tom, že bor ovlivňuje metabolismus steroidních hormonů, makrominerální, dusíkový i energetický metabolismus. Bor má při perorálním podání pouze malou toxicitu. Příznaky akutní otravy u lidí jsou nausea, zvracení, průjem, dermatitis a letargie.

Chemické vlastnosti

Název: Latinsky: Anglicky: Značka: Protonové číslo: Atomová hmotnost: Skupina: Perioda: Skupenství: Oxidační číslo:

Bor Borum Boron B 5 10,81 III.A 2 pevné III

Funkce

Biochemická role boru u lidí ani vyšších zvířat není zcela objasněna. Jedna hypotéza předpokládá, že bor působí jako metabolický regulátor tvorbou komplexů s řadou substrátů nebo reagentů, které mají hydroxylovou skupinu v příznivé pozici. Protože tvorba komplexu obvykle způsobuje kompetitivní inhibici enzymů in vitro, předpokládá se, že jde především o negativní regulace. Druhá hypotéza hovoří o stabilizační funkci na buněčné membrány, čímž současně ovlivní i odpověď na působení hormonů, transmembránovou signalizaci nebo transmembránový pohyb kationtů a aniontů. Tato hypotéza je podporována nálezem, že bor ovlivňuje transport extracelulárního kalcia a uvolnění intracelulární kalcia u potkaních trombocytů aktivovaných trombinem.

Metabolismus

Bor z potravy, boritan sodný i kyselina boritá jsou rychle resorbovány a exkretovány většinou močí. Více než 90 % přijatého B je obvykle resorbováno. V trávicím traktu je většina přijatého B přeměněna na kyselinu boritou a v této formě je transportována v těle. Bor je vylučován ledvinami, které představují hlavní mechanismus udržující homeostázu tohoto prvku v organismu.

Distribuce v organismu, obsah ve tkáních

Bor je přítomen v organismu většinou v koncentraci 4,6 – 55,5 µmol/kg (0,05 – 0,3 µg/kg) čerstvé tkáně. Kosti, nehty a zuby obsahují několikanásobně vyšší koncentrace.

Deficit

U zvířat bylo při experimentálně vyvolaném deficitu boru zjištěno narušení metabolismu vápníku, mozkových funkcí a energetického metabolismu. U potkanů bylo potvrzeno narušení imunitního systému a exacerbace artritidy. U lidí byla popsána alterace makrominerálního (zvýšení sérového 25-hydroxycholecalciferolu, snížení kalcitoninu), energetického (snížení glykémie, zvýšení triacylglycerolů), dusíkového (snížení močoviny a kreatininu v séru) metabolismu a hematopoézy.

Hodnocení stavu zásobení

Potřeba

Není stanovena potřeba boru, nedávné studie ukazují, že by se mohla pohybovat kolem 0,1 – 1 mg/den. Za bezpečný příjem boru je považováno 1,0 - 13 mg/den.

Zdroje

Dobrým zdrojem boru jsou potraviny rostlinného původu jako je ovoce, listová zelenina, luštěniny. Naopak maso, ryby a mléčné výrobky mají nízký obsah boru.

Toxicita

Bor má při perorálním podání pouze malou toxicitu. Příznaky akutní otravy u lidí jsou nausea, zvracení, průjem, dermatitis a letargie. Vysoký příjem boru dále způsobuje riboflavinurii. Při chronické otravě borem je popisována inapetence, nausea, hubnutí, snížená sexuální aktivita, snížená motilita i množství spermií.

Další informace:

· Stopové prvky

· Stopové prvky - biochemické funkce

· Stopové prvky - efekt neadekváttního příjmu

· Stopové prvky - přepočty

· Stopové prvky a volné radikály

· Analýzy stopových prvků

· Antidota specifická - přehled

· Bór v plazmě

Literatura

· World Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.

· Lentner, C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.

· Shils M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease: F. H. Nielsen: Ultratrace Minerals. 9^th edition, Williams & Wilkins, s.284-303

· Biesalski, H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314 s.

· Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3^rd edition, CABI Publishing, 642 s.

· Kaplan L.A., Pesce A.J. (Eds): Clinical chemistry.- theory, analysis, correlations. ISBN 0-8151-5243-4, 3rd edition, 1996, p.746-759.

· Burtis C.A., Ashwood E.R. (Eds): Tietz textbook of clinical chemistry. ISBN 0-7216-5610-2, 3^rd edition, p.1029-1055.

Alena Pechová, Jaroslava Vávrová

.