Abstrakt
CA 125 patří do skupiny
nádorových markerů, které byly detekovány již začátkem 80. let
na podkladě specifických protilátek. Je to důležitý nádorový marker vhodný
především pro monitorování karcinomu ovarií. Přes výrazný pokrok
v pochopení jeho klinických možností je přesná struktura jeho molekuly
dosud neznámá. Rovněž funkce v organismu je nejasná.
Terminologie
Carbohydrate antigen 125, CA 125
Synonyma
Cancer antigen 125
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
href="NEABI.htm">Nádorové markery a jejich
vztah k lokalizaci
Chemická a fyzikální
charakteristika, struktura a povaha analytu
Přestože poznatky o molekule
CA 125 jsou stále
ještě neúplné, je zřejmé, že je to glykoprotein s vysokým obsahem
sacharidů (24 %) navázaných O–glykosidickou vazbou. Základní molekula má
molekulovou hmotnost asi 200 kDa, je značně heterogenní jak co do
velikosti, tak i do náboje. Heterogenita může být způsobena kontinuální
deglykosylací postranních řetězců molekuly přecházející do tělních tekutin.
V nativním stavu může vytvářet obrovské komplexy (až 4 miliony Da).
V purifikované podobě zřejmě obsahuje endogenní proteázovou aktivitu. Dvě imunogenní
oblasti CA 125 jsou definovány protilátkami OC 125 a M11
(O´Brien et al. 1998). Reálná struktura molekuly bude upřesněna až po
vyklonování CA 125 genu.
Role v metabolismu
Dosud neznámá. Funkce CA 125 může být vázána
s proteázovou aktivitou. Jeho detekce v reproduktivních orgánech
naznačuje možnou roli při reprodukci. Jeho možná patofyziologická role snad
souvisí s růstem a šířením nádoru.
Zdroj (syntéza, příjem)
CA 125 patří
k diferenciačním antigenům, které jsou produkovány fetálními epiteliálními
tkáněmi coelomového původu. V dospělém věku může být omezeně syntetizován
v epitelu normální tkáně vejcovodů, bronchů, endometriu, cervixu, ale i v mezotelu
pleury, perikardu a peritonea. Není prokazatelný v epitelu normálních
ovarií.
Distribuce v organismu, obsah
ve tkáních
Z nemaligních
onemocnění je CA 125-pozitivní obvykle tkáň benigních ovariálních nádorů,
endometriózy a choroby jater a pankreatu. Chirurgický zásah v břišní
dutině může vyprovokovat zvýšený pohyb CA 125 do cirkulace z mezotelu.
Exprese CA 125 je
pozorována především v epiteliálních buňkách karcinomů ovarií, a to u
80 % serózních (nemucinózních) cystadenokarcinomů. Syntéza v dalších
gynekologických nádorech nevykazuje již takovou senzitivitu, např. u karcinomů
cervixu, endometria apod.
Produkce CA 125
u dalších nádorů (karcinomy mléčné žlázy, pankreatu, plic, žlučových cest)
zřejmě reflektuje především postižení pleury a peritonea z důvodu
infiltrace nádorovými strukturami. Byla prokázána rovněž zvýšená hladina
CA 125 nemocných s hepatocelulárním karcinomem.
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Prostřednictvím jater,
vylučování ledvinami.
Biologický poločas
Poločas se udává asi 4 dny.
Kontrolní (řídící) mechanismy
Gen pro CA 125 dosud
neznám. Podle experimentů in vitro není exprese CA 125 konstitutivní
proces, ale je pravděpodobně regulována různými látkami (interferon–beta,
tumor-necrosis faktor –alfa, transformující růstový faktor–alfa i –beta) a
změnami v buněčném cyklu.
Literatura
O´Brien, TJ., Tanimoto, H.,
Konishi, I., Gee, M.: More than 15 years of CA 125: What is known about
the antigen, its structure and function, Int.J.Biol.Markers, 13, 1998, 188-195.
Int.J.Biol.Markers, Special Issue: CA 125 fifteen
years later. 13, 1998, 177-245.
Autorské poznámky
Marta Šimíčková,
Miroslava Nekulová
recenzoval Jindřich
Macháček