Abstrakt
Protein S
je jednořetězcový glykoprotein o molekulové hmotnosti 69 kDa. V plazmě se
vyskytuje ve dvou formách. Z 60 % je vázaný na vazebný protein pro C4 složku komplementu
(C4bBP) a 40 % je volný (free) protein S. Gen pro syntézu proteinu S je umístěn
na 3. chromozomu.
Odkazy na jiné
relevantní dokumenty, další informace
Role v metabolismu
Protein S má afinitu k negativně nabitým fosfolipidovým
povrchům za přítomnosti Ca2+. Působí jako neenzymový kofaktor
proteinu C - váže jej k fosfolipidovým povrchům destiček a endotelií a zhruba dvojnásobně
zvyšuje účinnost štěpení faktorů Va a VIIIa aktivovaným proteinem C. Inhibice
faktoru VIIIa však vyžaduje spoluúčast neaktivního faktoru V, který působí jako
další kofaktor.
Samotný
protein S, kromě své kofaktorové funkce, má inhibiční aktivitu nezávislou na
proteinu C. Inhibuje faktor Xa (tato reakce není ovlivněna vazbou na C4bBP) a
váže se na faktor V a Va (ovlivněno vazbou na C4bBP). Též je schopen
vazbou na faktor VIII (omezeně i na komplex faktor VIII/VWf) zpomalit aktivaci
faktoru X.
Zdroj (syntéza, příjem)
Vzniká v játrech za účasti vitamínu K. Dále může vznikat
v endotelu, megakaryocytech, Leydigových buňkách testes. Část proteinu
S syntetizovaná v megakaryocytech je uložena v alfa granulích
trombocytů a může při degranulaci destiček zvýšit lokální koncentraci volného
proteinu S.
Distribuce v organismu,
obsah ve tkáních
Funkční
aktivita proteinu S se stanovuje koagulačně – hladina 0,65 - 1,4 (65 – 140 %) ,
antigen se stanovuje metodou ELISA a lze tak prokázat hladinu proteinu S
volného 0,7 - 1,3 (70 – 130 %) i celkového 0,7 - 1,4 (70 – 140 %).
Z kombinace výsledků lze pak při poklesu hladin usuzovat na typ poruchy:
Typ I –
pokles hladiny celkového i volného antigenu, pokles funkční aktivity – odpovídá
poklesu hladiny funkčně normálního proteinu S.
Typ II –
normální hladina celkového i volného antigenu a pokles funkční aktivity –
odpovídá abnormalitě ve stavbě proteinu, která se projeví jako funkční deficit.
Typ III –
normální celkový antigen, snížen volný antigen a funkční aktivita – odpovídá
stavu, kdy je zvýšena hladina C4bBP ať jako reakce na infekt, nebo jako vrozená
porucha regulace jeho syntézy.
U tohoto
typu dysfunkce se často vyskytuje varianta proteinu S Heerlen. Způsobí
pokles hladiny volného proteinu S, který je dán zvýšenou afinitou k C4bBP.
Fyziologicky
klesá protein S v graviditě (asi o 30%).
Způsob vylučování nebo
metabolismus
Procento proteinu S navázaného na C4bBP, tím tedy
neaktivního v koagulaci, je odrazem složení C4bBP a jeho množství.
C4bBP je ideálně tvořen 7 podjednotkami alfa a jednou
podjednotkou beta. Pouze beta podjednotka má vazné místo pro protein S a
tato vazba je ireverzibilní. Až 15% cirkulujícího C4bBP ale nemá podjednotku
beta a ve vazbě proteinu S se neúčastní.
Hladina C4bBP má vliv zejména za patologických stavů
organismu. Za normálních okolností je protein S v plazmě
v přebytku a saturuje všechny podjednotky beta vazného proteinu. Při
akutním nebo chronickém zánětu se hladina C4bBP zvyšuje – je to protein akutní
fáze zánětu – a tak se zvýší i procento navázaného a tedy koagulačně neúčinného
proteinu S. V komplexu s C4bBP protein S působí též jako vazný
protein a lokalizuje C4bBP na buněčné povrchy. Je tak zapojen do regulace
aktivity komplementu při zánětu.
Biologický poločas
Protein S má poločas 60 hodin.
Literatura
Michiels, Hamulyak: Laboratory Diagnosis of Hereditary
Thrombophilia, 1998
Kvasnička: Trombofilie a trombotické stavy v praxi,
Grada 2003
M. Kraus, L. Thomas: Clinical Laboratory Diagnostics, str.
621 - 625
Autorské poznámky
Eva Fenclová