Abstrakt
Výška
vstoje je jedním se základních vertikálních ukazatelů v dětském věku.
Zjištěné údaje se porovnávají s tabulkami a grafy.
Text
Definice
Celková
výška těla v poloze ve stoje (vzdálenost bodu vertex od podložky).
Orientační body
Vertex - nejvyšší bod temene hlavy
(orientované ve frankfurtské horizontále), chodidla nohou.
Měřící nástroje
V ideálním
případě elektronický stadiometr - pevné měřící zařízení s pohyblivou
hlavicí, kolmou na osu zařízení a vybavenou digitálním displejem. K měření
výšky se dále používá antropometr (viz foto) přenosná samostatná kovová
cejchovaná tyč či kovový metr jako součást pákové váhy, v obou případech s
kolmou, pohyblivou součástí měřidla. Improvizovaně lze užít pásové míry, pevně
instalované na stěně, kdy se při měření výšky těla kolmo na vertex hlavy
přiloží pevný plochý předmět, např. trojúhelník.
Poloha při měření
S korekcí
postoje se při měření tělesné výšky začíná od nohou: proband je bos, v
postavení s nohami u sebe, s extendovanými dolními končetinami. Hýždě a lopatky
se dotýkají svislé stěny stadiometru, resp. kolmé stěny, horní končetiny zcela
volně visí podél vzpřímeného trupu. Hlava měřeného je orientována v tzv. frankfurtské
horizontále, určené spojnicí dolního okraje očnice a zevního zvukovodu.
Horizontála zajišťuje žádoucí pozici vertexu, nejvyššího bodu na hlavě.
Pohyblivou součástí měřidla (např. hlavicí stadiometru) se vyšetřující zlehka
dotkne vertexu a odečte tělesnou výšku s přesností na jeden milimetr.
U zcela
exaktního hodnocení tělesné výšky (např. kontrola efektu terapie u dětí
léčených pro závažnou růstovou poruchu) se měření provádí ve stejných
ranních, resp. dopoledních hodinách. Především u dětí sledovaných pro chronické
onemocnění spojené s poruchou růstu doporučujeme měření vždy bezprostředně
opakovat, zjištěné hodnoty se nesmí lišit o více než 2 -
Pediatrické a klinické
aspekty
Častost
měření tělesné výšky (event. délky) od
narození do osmnácti let je v ČR dána algoritmem preventivních prohlídek dětí -
viz Zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého. S ohledem na
biologickou významnost období prvních dvou let života (viz níže Růstové
vzorce) doporučujeme zařadit i měření dětí ve dvou letech, kdy u nás dosud
není preventivní prohlídka povinná.
Předpokladem
pro kvalitní interpretaci zjištěných hodnot tělesné výšky je správnost a
přesnost při měření a průběžné hodnocení zjištěných hodnot s využitím percentilových
či SD růstových grafů.
Při grafickém
hodnocení stavu růstu dítěte - podle růstové křivky - se nemůže
stát, že např. poslední hodnota měření je nižší či extrémně vyšší než předešlá.
Především však při grafickém monitorování hodnot výšky nemůže lékaři uniknout patologický
"lag-down" ("propad" při podprůměrném tempu růstu) či patologický
"catch-up" růst (nadprůměrné tempo růstu) dítěte, viz dále.
Zdravé děti
s podprůměrným růstovým dědičným potenciálem (viz "Růstový dědičný
potenciál" rostou v nejnižších
percentilových pásmech tělesné výšky růstových grafů (familiálně malý
vzrůst) a v období před pubertou i některé děti s konstitučním
opožděním. Děti rostoucí v pásmech mezi cca 15. až 85. percentilem, resp. v
pásmu mínus 1 SD až plus 1 SD (zhruba 70 % populace) mají střední tělesnou
výšku.
V nejvyšších
percentilových pásmech rostou děti familiálně vysoké (s nadprůměrným
růstovým dědičným potenciálem) a do puberty i některé děti s tzv. konstitučním
urychlením. Všechny výše uvedené typy růstu označujeme jako tzv. "fyziologické
(normální) vzorce růstu", jejichž společným jmenovatelem je dospělá
(finální) výška v mezích širší normy a soulad s růstovým dědičným potenciálem.
Výšková
pozice dítěte v percentilové síti růstového grafu se do dvou let může
významně měnit: pro zdravé, nedonošené kojence či intrauterinní růstové
retardace (např. u dítěte velmi malé matky a vysokého otce) je
charakteristický tzv. fyziologický "catch-up" růst", tedy
změna percentilové pozice ve smyslu plus. U potomka nadprůměrně velké
matky a malého otce či u dětí diabetických matek se v prvních měsících života
můžeme naopak setkat s tzv. fyziologickým "lag-down" růstem, kdy
percentil tělesné délky takového dítěte se naopak snižuje.
Po
druhém roce života se však již pozice zdravého dítěte v percentilové síti
významně nemění a
případná změna je suspektní patologickou situací (patologický
"lag-down" či patologický "catch-up" růst). U
podprůměrných a nadprůměrných stavů růstu vždy nejdříve šetříme, zda je růst
dítěte v souladu s jeho růstovým dědičným potenciálem.
Výškově
podprůměrné či nadprůměrné dítě doporučujeme hodnotit též podle jeho tzv.
výškového (resp. délkového) věku. Výškový (délkový) věk je věk, v
němž daná výška představuje 50. percentil (příklad: Jednoroční chlapec s
délkou
Poznámky
Tělesná
výška se v průběhu dne mění, s přibývajícím dnem se - stejně jako po velké
fyzické zátěži - snižuje. Diurnální variace výšky těla činí v průměru 7 až
Celková
výška těla stojícího jedince je o 1 až
Tělesná
výška, chlapci, 2 - 18 r.
CAV 1991
Tělesná
výška, dívky, 2 - 18 r.
CAV 1991
Tělesná
výška, chlapci, 0 - 18 r.
CAV 1991
|
Tělesná
výška (cm) Kalendářní
věk |
x |
SD |
|
0.0 r. |
50.4 |
2.90 |
|
0.0- |
52.6 |
2.83 |
|
1.0- |
56.4 |
3.34 |
|
2.0- |
59.8 |
3.48 |
|
3.0- |
62.9 |
3.49 |
|
4.0- |
65.9 |
3.24 |
|
5.0- |
68.0 |
3.23 |
|
6.0- |
69.7 |
3.03 |
|
7.0- |
71.6 |
3.27 |
|
8.0- |
72.3 |
3.56 |
|
9.0- |
73.6 |
3.24 |
|
10.0- |
74.7 |
3.35 |
|
11.0- |
76.0 |
3.45 |
|
1.0-1.25
r. |
78.2 |
3.40 |
|
1.25-1.5
r. |
81.6 |
3.53 |
|
1.5-1.75
r. |
84.3 |
3.86 |
|
1.75-2.0
r. |
87.6 |
3.96 |
|
2.0-2.5
r. |
91.4 |
4.13 |
|
2.5-3.0
r. |
95.6 |
4.03 |
|
3.0-3.5
r. |
99.6 |
4.23 |
|
3.5-4.0
r. |
103.1 |
4.61 |
|
4.0-5.0
r. |
108.6 |
5.06 |
|
5.0-6.0
r. |
115.0 |
5.41 |
|
6.0-7.0
r. |
122.3 |
5.36 |
|
7.0-8.0
r. |
127.4 |
5.80 |
|
8.0-9.0
r. |
133.0 |
6.05 |
|
9.0-10.0
r. |
138.4 |
6.37 |
|
10.0-11.0
r. |
143.5 |
6.80 |
|
11.0-12.0
r. |
148.6 |
7.02 |
|
12.0-13.0
r. |
154.7 |
7.96 |
|
13.0-14.0
r. |
161.6 |
8.84 |
|
14.0-15.0
r. |
169.5 |
8.83 |
|
15.0-16.0
r. |
174.6 |
7.62 |
|
16.0-17.0
r. |
177.6 |
7.00 |
|
17.0-18.0
r. |
179.2 |
6.72 |
Tělesná
výška, dívky, 0 - 18 r.
CAV 1991
|
Tělesná
výška (cm) Kalendářní
věk |
x |
SD |
|
0.0 r. |
49.7 |
2.90 |
|
0.0- |
52.1 |
2.67 |
|
1.0- |
55.2 |
3.02 |
|
2.0- |
58.5 |
3.11 |
|
3.0- |
61.2 |
2.99 |
|
4.0- |
63.8 |
3.09 |
|
5.0- |
66.0 |
3.24 |
|
6.0- |
67.5 |
2.94 |
|
7.0- |
69.5 |
3.39 |
|
8.0- |
70.7 |
3.21 |
|
9.0- |
72.0 |
3.20 |
|
10.0- |
73.0 |
3.40 |
|
11.0- |
74.3 |
3.12 |
|
1.0-1.25
r. |
76.7 |
3.31 |
|
1.25-1.5
r. |
80.2 |
3.62 |
|
1.5-1.75
r. |
83.0 |
3.57 |
|
1.75-2.0
r. |
86.4 |
3.79 |
|
2.0-2.5
r. |
90.1 |
4.13 |
|
2.5-3.0
r. |
94.8 |
4.14 |
|
3.0-3.5
r. |
99.0 |
4.22 |
|
3.5-4.0
r. |
102.5 |
4.65 |
|
4.0-5.0
r. |
107.8 |
5.08 |
|
5.0-6.0
r. |
114.5 |
5.27 |
|
6.0-7.0
r. |
121.4 |
5.44 |
|
7.0-8.0
r. |
126.9 |
5.99 |
|
8.0-9.0
r. |
132.6 |
6.09 |
|
9.0-10.0
r. |
138.1 |
6.59 |
|
10.0-11.0
r. |
143.8 |
7.06 |
|
11.0-12.0
r. |
150.2 |
7.44 |
|
12.0-13.0
r. |
156.6 |
7.21 |
|
13.0-14.0
r. |
161.4 |
6.54 |
|
14.0-15.0
r. |
164.6 |
6.00 |
|
15.0-16.0
r. |
165.8 |
6.03 |
|
16.0-17.0
r. |
166.1 |
6.13 |
|
17.0-18.0
r. |
166.5 |
6.18 |
Literatura
Bláha, P. a
kol.: V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže v roce 1991 (České
země) - vybrané antropometrické charakteristiky. Čsl. pediatrie 48, č.10, 1993,
621.
Bláha, P. a
kol.: Tabulkové hodnoty empirických percentilů tělesné výšky českých dětí a
mládeže (V.CAV 1991). Čsl. pediatrie, 50, č.6, 1995, 344-353.
Krásničanová,
H.: Růstová diagnóza - auxologické minimum moderního pediatra. Česko-slovenská
pediatrie 53, 6, 1998, 319-322.
Lesný, P.,
Krásničanová, H.: "Růst 1" - program pro počítačové hodnocení
růstových dat. Abstrakta Pediatrického kongresu v Plzni in Suppl.
Česko-slovenské pediatrie 1996.
Lesný, P.,
Krásničanová, H.: "Růst 2" - program pro sledování růstu dětí. Novo
Nordisk a Maxdorf Praha 1998.
Lebl, J.,
Krásničanová, H.: Růst dětí a jeho poruchy, Galen, Praha, 1996.
Lhotská, L.
a kol.: V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 1991 (české
země)-antropometrické charakteristiky. SZÚ Praha 1993.
Šrajer, J.,
Prokopec, J., Bláha, P., Šrajer, J.ml., Krásničanová, H.: Sekulární změny
tělesné výšky, tělesné hmotnosti a BMI českých kojenců, dětí a mládeže v letech
1951 - 1991. Čsl. pediatrie č.5, 1998.
Zdravotní a
očkovací průkaz dítěte a mladistvého. Centrum národní podpory zdraví a
Ministerstvo zdravotnictví 1995 (1.verze), 1996 (2.verze), 2000 (3.verze).
Další informace
Autorské poznámky
Hana Krásničanová