Cín

 

Abstrakt

Cín je stopový prvek, u něhož není jasná jeho biochemická funkce. Předpokládá se úloha cínu v terciární struktuře proteinů nebo jiných biosubstancí. Při zvýšeném příjmu působí Sn toxicky. Bývá zjišťována retardace růstu a anemie. Při příjmu organických sloučenin cínu dochází k aletraci CNS, projevující se narušením myelinizace a spongiformní degenerací mozku.

 

Chemické vlastnosti

 

Název:

Latinsky:

Anglicky:

Značka:

Protonové číslo:

Atomová hmotnost:

Skupina:

Perioda:

Skupenství:

Oxidační číslo:

Cín

Stannum

Tin

Sn

35

118,71

IV.A

5

pevné

II, IV

 

Funkce

Cín nemá známou biochemickou funkci. Existují však práce předpokládají úlohu cínu v terciární struktuře proteinů nebo jiných biosubstancí.

 

Metabolismus

Resorpce cínu se snižuje se zvyšující dávkou v dietě.  Při příjmu 0,11 mg/den je resorpce asi 50 %, zatímco při příjmu 49,7 mg/den pouze 3 %. Cín je exkretován především stolicí.

 

Distribuce v organismu, obsah ve tkáních

 

Deficit

U lidí nebyl deficit cínu popsán. U potkanů byl při experimentálně vyvolaném deficitu cínu zjištěn zhoršený růst, snížená konverze živin, alopecie, snížená odpověď na zvuk a změny v koncentraci minerálních látek v řadě orgánů. 

 

Hodnocení stavu zásobení

Metody hodnocení stavu zásobení nebyly dosud jednoznačně stanoveny. Zvýšení koncetrace cínu v krvi, stolici a moči ukazují na zvýšený příjem cínu. Vylučování Sn močí vyšší než 100 µg/den ukazuje na zvýšený příjem Sn.

 

Potřeba

U lidí nebyla doposud stanovena potřeba ani bezpečné rozmezí příjmu Sn. Na základě extrapolace dat pro zvířata se doporučuje denní příjem vyšší než 8 µg/den, za potenciálně toxický je považován příjem 14 mg /kg tělesné váhy.

 

Zdroje

Zdrojem cínu jsou především potraviny v konzervách.

 

Toxicita

Při chronické zátěži cínem bývá zjišťována retardace růstu a anemie. Při zvýšeném příjmu Sn dochází k ovlivnění aktivity řady enzymů a předpokládá se, že dochází k ovlivnění metabolismu Zn, Cu a Ca. Vyšší toxicita je zjišťována při příjmu organických sloučenin cínu, které atakují centrální nervový systém. Dochází k narušení myelinizace a spongiformní degeneraci  mozku, což se projevuje ataxií a může dojít až k úplné paralýze a smrti.

 

Další informace:

·       Stopové prvky

·       Stopové prvky - biochemické funkce

·       Stopové prvky - efekt neadekvátního příjmu

·       Stopové prvky - přepočty

·       Stopové prvky a volné radikály

·       Analýzy stopových prvků

·       Sn v plazmě

 

Literatura

·      World Health Organization: Trace elements in human nutrition and health. 1996, s.

·      Lentner, C.: Geigy Scientific Tables. Volume 3. Physical Chemistry, Composition of Blood, Hematology, Somatometric Data. CIBA-GEIGY, 1984, s.

·      Shils M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health and Disease: F. H. Nielsen: Ultratrace Minerals. 9th edition, Williams & Wilkins, s.284-303

·      Biesalski, H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag Stuttgart, 314 s.

·      Uderwood, E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3rd edition, CABI Publishing, 642 s.

·      Kaplan L.A., Pesce A.J. (Eds): Clinical chemistry.- theory, analysis, correlations. ISBN 0-8151-5243-4, 3rd edition, 1996, p.746-759.

·      Burtis C.A., Ashwood E.R. (Eds): Tietz textbook of clinical chemistry. ISBN 0-7216-5610-2, 3rd edition, p.1029-1055.

 

Alena Pechová, Jaroslava Vávrová

.