Abstrakt
Množství urátu v moči závisí na obsahu purinů v dietě, koncentraci urátu v krvi a funkci ledvin. Z celkového profiltrovaného množství urátu se močí finálně vyloučí jen 6 - 12 %. Příčinou zvýšeného vylučování urátu močí je kromě hyperurikémie také jeho snížená zpětná resorpce v tubulech. K sníženému vylučování naopak dochází při snížení glomerulární filtrace nebo tubulární sekrece urátu. Přednost se dává stanovení koncentrace urátu ve střádané moči. Kyselost moči má vliv na rovnováhu urát / kyselina močová, v kyselé moči snáze dochází k tvorbě konkrementů obsahujících kyselinu močovou.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Fyziologické rozmezí koncentrací odpovídá průměrné dietě. Při nízkopurinové dietě je horní hranice pro ženy: 2,36 mmol/d (ženy), pro muže: 2,83 mmol/d; vysokopurinová dieta vede k vylučování až 5,90 mmol/d.
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Koncentrace závisí na objemu moči; vzhledem k častějšímu stanovení urátu ve střádané moči se další údaje vztahují obecně k míře vylučování (odpadu) urátu močí.
Vylučování urátů močí je složitý proces čtyř následných mechanismů: 1) glomerulární filtrace, 2) zpětná resorpce 98 - 100 % urátu v proximálním tubulu, 3) sekrece urátu do lumen distálních částí proximálního tubulu, 4) další zpětná resorpce v distálním tubulu; za fyziologických podmínek se tak z organismu finálně vyloučí 6 až 12 % profiltrovaného množství.
Zvýšené vylučování močí
Snížené vylučování močí
Přímé následky abnormálních koncentrací
Kyselina močová je mnohem rozpustnější ve formě urátů (převažují nad nedisociovanou kyselinou při hodnotách pH nad 5,57 = pKa1 kyseliny močové), tj. v kyselé moči je mnohem méně rozpustná: při pH = 7,0 je její rozpustnost více než 10x vyšší než při pH = 5,0. Zvýšená koncentrace urátů v moči tak může vést k tvorbě konkrementů.
Hyperurikosurie podporuje jednak krystalizaci Ca-oxalátu navozenou uráty a současně zvyšuje množství nedisociované kyseliny močové v moči, která se stává součástí asi 10 - 12 % kalciumoxalátových kamenů. Část (5 %) ledvinných a močových kamenů tvoří čistá kyselina močová. Částečně jsou v konkrementech přítomny i její sodné, amonné, vápenaté nebo hořečnato-vápenaté soli (uráty).
Referenční intervaly
Přednost se dává stanovení odpadu urátu močí za 24 hodin.
věk |
odpad močí za 24 hod. (mmol/d) |
15 - 99 roků |
1,48 - 4,43 |
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Stanovuje se obvykle ve střádané moči (plast bez úpravy), před analýzou je nutno pH moče upravit na hodnotu vyšší než 8. Vyloučené množství urátu závisí na obsahu purinů v dietě, vhodné je zaznamenat jídelníček pacienta v době sběru moče.
Stabilita: 3 dny při 20 - 25 °C, 1 týden při 4 - 8 °C, 4 týdny při -20 °C
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Znaky analytické metody
Stanovuje se stejně jako v séru.
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Stanovení množství urátu vyloučeného močí se používá k ujasnění příčiny hyper- nebo hypourikémie.
Indikace:
LiteraturaOSN-E
Racek, J. et al: Klinická biochemie, 1. vydání. Galén, Praha, 1999. ISBN 80‑7262‑023‑1. Karolinum, Praha, 1999. ISBN 80‑7184‑971‑5
Kaplan, L. A,; Pesce A. J.: Clinical Chemistry Theory, Analysis, and Correlation, The C.V. Mosby Company, USA, 1984. ISBN 0-8016-2705-2
Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum, Praha, 1998. ISBN 80‑7184‑649‑3
Thomas, L.: Clinical Laboratory Diagnostics: Use and Assessment of Clinical Laboratory Results. TH-Books-Verl.-Ges., Frankfurt/Main, 1998. ISBN 3-9805215-4-0
Hořejší, J. a kol.: Základy klinické biochemie ve vnitřním lékařství, Avicenum, Praha, 1989.
Poznámky
1,0 - 1,5 % veškerého dusíku vylučovaného močí se v moči vyskytuje ve formě kyseliny močové (urátů).
Renální clearance urátů: 6 - 12 ml/min.
AppendixyOSN-E
Autorské poznámky
Vladimíra Kvasnicová (srpen 2006)