OSN-SAbstraktOSN-E

Beta–2–mikroglobulin (B2M) je polypeptid, který byl izolován jako močová bílkovina již v r. 1964 a který tvoří součást antigenního HLA systému. Zvýšená syntéza je pozorována u některých zánětlivých a nádorových onemocnění.

 

OSN-STerminologieOSN-E

Beta–2–mikroglobulin, B2M

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

Beta-2-mikroglobulin v séru a v moči

Nádorové markery

Nádorové markery a jejich vztah k lokalizaci

 

OSN-SChemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E

KEY-SBeta–2–mikroglobulinKEY-E je jednoduchý neglykosylovaný polypeptid tvořený 100 aminokyselinami s jedním disulfidickým můstkem o molekulové hmotnosti 11 800 Da. Je součástí povrchu většiny buněk jako transplantační antigen Jeho sekvence aminokyselin a trojrozměrná struktura vykazuje homologii s konstantní částí těžkého a lehkého řetězce imunoglobulinu G.

 

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

B2M tvoří lehký řetězec lidského leukocytárního antigenu I. třídy, a to extracelulární doménu. HLA antigeny jsou hlavní histokompatibilní antigeny, které mají důležitou úlohu při mezibuněčných interakcích a při rozpoznávání buněk. Hlavní histokompatibilní komplex (MHC) I. třídy se skládá z heterotrimeru tvořeného těžkým řetězcem MHC I. třídy, fragmentem antigenního peptidu a B2M. KEY-SFunkce beta–2–mikroglobulinuKEY-E je dosud nejasná, některé vlastnosti jsou podobné imunoglobulinům. Zdá se, že může napomáhat cytotoxickým lymfocytům k rozpoznání vlastních nebo cizích antigenů. Zvýšená hladina v séru reflektuje pravděpodobně defektní expresi MHC I. třídy na povrchu nádorových buněk, vedoucí k jejich chybnému rozpoznání imunitním systémem.

 

OSN-SZdroj (syntéza, příjem)OSN-E

Denně se produkuje u dospělého jedince 50–200 mg B2M, syntéza je nejintenzivnější v B–lymfocytech a plazmocytech.

 

OSN-SDistribuce v organismu, obsah ve tkáníchOSN-E

B2M je přítomen téměř ve všech buňkách kromě erytrocytů a trofoblastických buněk. Za fyziologických podmínek cirkuluje v krvi až 3 mg/l B2M.

 

OSN-SZpůsob vylučování nebo metabolismusOSN-E

Vylučuje se ledvinami. Při rozpadu buněk se uvolňuje do krevní plazmy, vylučuje se do glomerulárního filtrátu a je zpětně resorbován zdravými tubulárními buňkami. Stanovení B2M v séru je proto citlivým ukazatelem tubulárního poškození ledvin. Stanovení B2M má význam zejména v onkologii a nefrologii. B2M se využívá jako nádorový marker, je však málo specifický. Význam má především u maligních procesů buněk krevní řady (leukemie, lymfomy). Jeho nevýhodou však je, že do oběhu je ve zvýšené míře uvolňován při buněčné nekróze např. při zánětlivých procesech, při chemoterapii a po aktinoterapii maligních nádorů aj. Dochází tak k nespecifickému zvyšování jeho sérových hladin, což ztěžuje interpretaci. Efekt terapie přetrvává minimálně 3 měsíce.

 

OSN-SBiologický poločasOSN-E

40 minut.

 

OSN-SKontrolní (řídící) mechanismyOSN-E

Syntéza B2M je regulována některými interferony (a, g) a interleukiny (IL1, IL2).

 

OSN-SLiteraturaOSN-E

Tragardh, L., Wiman, K., Rask, L., Peterson, P.A.: Amino acid sequence homology between HLA-A,B,C antigens, beta2-microglobulin and immunoglobulins. Scand.J.Immunol., 8, 1978, 4563-68.

Kaušitz, J.: Rádioimunoanalýza v onkológii. LF UK Plzeň, 1995.

Hebert, A.M., Strohmaier, J., Whitman, M.C., Chen, T., Gubina, E., Hill, D.M., Lewis, M.S., Kozlowski S.: Kinetics and thermodynamics of beta2–microglobulin binding the alpha3 domain of major histocompatibility complex class iheavy chain. Biochemistry, 40, 2001, 5233-5242.

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Marta Šimíčková, Miroslava Nekulová

recenzoval Jindřich Macháček