OSN-SAbstraktOSN-E

CK MB mass v plazmě je označením pro stanovení plazmatické hmotnostní koncentrace CK MB pomocí specifických protilátek, takže předmětem stanovení je hmotnostní koncentrace proteinu, nikoli jeho katalytická koncentrace. Na rozdíl od běžného principu stanovení katalytické koncentrace CK MB je stanovení hmotnostní koncentrace CK MB mass v plazmě specifické právě pro izoenzym CK MB. Využíval se proto k diagnostice akutních koronárních lézí myokardu, ale s nástupem myoglobinu a troponinů se význam tohoto stanovení omezuje pouze na diagnostiku reinfarktu a stanovení velikosti infarktového ložiska.

 

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

CK

CK MB v plazmě

CK BB

CK MM

 

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

Rozdíly jsou mezi pohlavími, připouštějí se rozdíly mezi rasami

 

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Koncentraci CK MB v krvi zdravých osob ovlivňuje (analogicky jako u CK) především objem svalové hmoty a její aktivita. Fyziologické rozmezí CK MB je proto rovněž poměrně široké, hodnoty v oblasti horní hranice referenčního rozmezí mohou být sice již projevem poškození myokardu, stejně dobře však i odrazem rozsahu a aktivity kosterního svalstva. Řada autorů proto udává referenční hodnoty, které s definovanou pravděpodobností vylučují patologické změny, diagnosticky nespolehlivě hodnotitelnou oblast (šedou zónu) a hranici patologických hodnot (opět s definovanou pravděpodobností). Tato skutečnost se významným způsobem promítala v posledních dvou desítiletích dvacátého století (CK MB byl často označován jako „zlatý standard“ diagnostiky infarktu myokardu) do diagnostiky akutních ischemických poškození myokardu: dostatečně rozsáhlé změny (obvyklé u transmurálního infarktu, v menší míře u netransmurálního) se manifestovaly velmi často nepochybnými patologickými hodnotami CK MB s vzestupem za 3 - 4 hodiny po začátku onemocnění, kulminací kolem 24 - 36 hodiny a poklesem během 2 - 3 dnů. Rozsah vzestupu dobře koreloval s rozsahem infarktu.

 

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

Obvykle 5 – 8 µg/l (závislé na výrobci).

 

OSN-SPoužití ve výpočtech a odvozených parametrechOSN-E

Koncentraci v plazmě lze využít pro stanovení velikosti infarktového ložiska.

 

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

V současnosti, v kontextu s doporučením NACB/IFCC 1999 a redefinicí MI (2000) je vyšetřování CK MB (výlučně CK MB mass) považováno za nadbytečné. Určitý význam může mít při diagnostice reinfarktu po 4 dnech po začátku prvního infarktu, je však v těchto situacích nahraditelné vyšetřením myoglobinu. Zůstává dobrým prostředkem retrospektivního stanovení velikosti infarktového ložiska.

 

U nestabilní anginy pectoris (dříve se také používal název „intermediární“ syndrom) byly změny CK MB nekonstantní a menší; pro malá nekrotická ložiska a difúzní poškození myokardu s nekrózou kardiomyocytů bylo vyšetřování málo diagnosticky citlivé. Výsledkem byla v určité míře „příjemná“ klinická praxe, tj. relativně jednoduchá identifikace větších lézí myokardu; na druhé straně unikaly diagnóze malé léze, o nichž dnes víme, že mají významný negativní prognostický význam a včas upozorňují na nutnost rychlého léčebného zákroku s mimořádně přínosnými výsledky.

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Miroslav Engliš

recenzoval Jaroslav Racek