Abstrakt
Lipáza v séru se využívá pro diagnostiku a monitorování akutní pankreatitidy a pro diferenciální diagnostiku dalších onemocnění s možným zvýšením aktivity alfa-amylázy.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Laboratorní metody v gastroenterologii
Fyziologie gastrointestinálního traktu
Omezení stanovení
Stanovení aktivity lipázy zahrnuje různé postupy - enzymové štěpení přirozeného substrátu, chromogenních a fluorogenních substrátů a metody imunologické (ELISA, latex-aglutinační). Nejčastěji se používá nefelometrických a turbidimetrických postupů postupů založených na štěpení přirozeného substrátu triacylglycerolu, většina souprav pro enzymové stanovení lipázy obsahuje i ko-lipázu. Turbidimetrické stanovení aktivity lipázy je založeno na vyčeření olejové emulse působením lipolytické aktivity. Tento proces však může být ovlivněn i dalšími složkami séra např. tzv. vyčeřovacím faktorem - pseudolipázou. Nejčastěji se jedná o cirkulující imunokomplexy typu IgM. Pro diferenciální stanovení sérové pankreatické lipázy vedle pseudolipázy s použitím standardního turbidimetrického postupu je vypracován postup založený na inaktivaci pseudoplipázy ß merkaptoetanolem, který vede k disociaci IgM komplexů. Novější chromogenní testy jsou založeny na enzymové kaskádě lipázy štěpící 1,2-diacylglycerol, glycerol-kináze, glycerol-3-fosfátoxidáze a peroxidáze s chromogenním produktem. Zcela nový typ techniky stanovení pankreatické lipázy je založen na změně vodivosti roztoku uvolněním mastných kyselin ze substrátu-trioleinu; detekována je akustickým snímačem a měřenou veličinou je frekvenční odpověď.
Použití pro klinické účely
Klinický význam má stanovení lipázy především u akutní pankreatitidy, diagnosticky je však využíváno podstatně méně než stanovení alfa-amylázy. Důvodem jsou především technické problémy, které stanovení lipázy donedávna přinášelo. Z těchto důvodů vznikla celá řada velmi odlišných metodik k stanovení lipázy, jejichž výsledky lze velmi obtížně vzájemně porovnávat a standardizovat např. referenční meze. Diagnostický přínos stanovení sérové hladiny pankreatické lipázy je však podstatně vyšší než stanovení a-amylázy. Hladina lipázy v séru zůstává po atace akutní pankreatitidy zvýšena podstatně déle než hladina amylázy (popsána je zvýšená aktivita lipázy po 14 dnech). Vzhledem k tomu, že lipáza v séru má svůj původ především v buňkách pankreatu, poskytuje její stanovení podstatně vyšší specificitu, srovatelnou se specificitou pankreatického isoenzymu a-amylázy. V moči je lipáza běžnými posupy nedetekovatelná a nestanovuje se, makroforma existuje u lipázy také, diagnosticky se však opět toto stanovení nepoužívá. Stanovení lipázy ve stolici jako marker pankreatické funkce se rovněž neosvědčilo. Vzhledem k vysoké specificitě je pro praxi, především v oblasti akutní medicíny, navržen imunologický průkaz lipázy jednoduchým latexovým testem
Literatura
Carroll
JK. - Am Fam Physician. 2007, Medline -
link
Yamada M. - Clin Chim Acta. 2007, Medline -
link
Al-Bahrani AZ. - Clin Chim Acta. 2005, Medline -
link
Smith RC. - ANZ J Surg. 2005, Medline -
link
Walkowiak J. - Acta Paediatr. 2004, Medline -
link
Grandval P. - Pancreatology 2004, Medline -
link
Walkowiak J. - J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2004, Medline -
link
Walkowiak J. - Med Wieku Rozwoj. 2003, Medline -
link
Lessinger JM. - Clin Chem Lab Med. 2003, Medline -
link
Steinhauer JR. - J Clin Lab Anal 2002, Medline -
link
Panteghini M. - Ann Clin Biochem 2001, Medline -
link
Treacy J. - ANZ J Surg 2001, Medline -
link
Pezzilli R. - Dig Liver Dis 2000, Medline -
link
Keim V. - Pancreas 1998, Medline -
link
Lessinger JM. - Clin Chem 1996, Medline -
link
Chase CW. - Am Surg 1996, Medline -
link
Malfertheiner P. - Ann Ital Chir 1995, Medline -
link
Autorské poznámky
Petr Kocna
recenzoval Jaroslav Racek