Abstrakt
Prostatický specifický antigen (PSA) v séru je v současnosti klinicky nejvýznamnějším nádorovým markerem karcinomu prostaty, který je třetím nejčastějším zhoubným nádorem u mužů v ČR.
Odkazy na jiné relevantní dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Zvýšenou hladinu celkového PSA v séru můžeme pozorovat u KP (karcinomu prostaty), avšak i u jiných onemocnění, např. benigní hyperplazie prostaty (BHP), zánětu prostaty, při akutní retenci moči, po některých urologických manipulacích, ale též i po pohlavním styku. Vyšetření per rectum v současnosti není považováno za příčinu elevace PSA.
Přímé následky abnormálních koncentrací
Zvýšené hodnoty PSA při akutní prostatitidě se po adekvátním přeléčení vrací k normě během 6-8 týdnů. Objektivní výsledek nám pak ukáže biopsie prostaty. Vyšší přítomnost PSA u prostatidy zřejmě souvisí s porušením bazální membrány epitelu prostatických buněk a kontaktem obsahu prostatických tubulů s krevním řečištěm. Po transuretrální resekci prostaty se koncentrace sérového PSA zvyšuje, návrat k bazální hladině trvá přibližně 20 dní. Po 6 měsíční léčbě blokátory 5-alfa-reduktázy (u mužů bez KP) dochází k poklesu sérové koncentrace PSA v průměru o 50 %. Naopak alfa blokátory hodnoty PSA výrazněji neovlivňují.
Nejproblematičtější zůstává stanovení diagnozy KP, mimo jiné i díky standardizaci hraniční hladiny PSA (normální hladina 0-4 µg/l), neboť asi 20 % pacientů s KP má hladinu PSA menší. Největším problémem při stanovování sérové koncentrace PSA zůstává definovat hranici, nad kterou se hodnota PSA považuje již za zvýšenou. Čím níže tuto hranici stanovíme, tím vyšší senzitivity testu dosáhneme, avšak naopak za cenu nízké specificity. Hranice byla arbitrárně stanovena na mezinárodně uznávanou hodnotu 4 µg/l. V současné době však s vědomím, že až 20 % pacientů s KP má hladinu PSA nižší, viz tabulka 1, použitá ze stránek české onkologické společnosti. Senzitivita tPSA je ve vztahu k detekci KP uváděna mezi 68-80 % a specificita mezi 49-90 %.
Tabulka 1
Referenční intervaly
(muži) tPSA do 4 µg/l, f/tPSA nad 25%, tPSAD do 0,15, tPSAV 0,04 µg/l/rok, Oesterlingovy referenční meze v závislosti na věku:
40-49 let cut-off tPSA 2,5 µg/l, v 50-59 letech do 3,5 µg/l, v 60-69 letech do 4,5 µg/l, v 70 letech do 6,5 µg/l
Interference in-vivo
Omezení stanovení
Použití ve výpočtech a odvozených parametrech
Odvozené parametry umožňující zvýšit senzitivitu a/nebo specifitu PSA vyšetření, jsou to: měrná hmotnost - tPSAD, poměr koncentrace tPSA (celkové PSA) a přechodové zóny-tPSA-TZ, růst koncentrace tPSA/ rok – PSAV, věkově specifické koncentrační intervaly tPSA, index fPSA/tPSA, doba ke zdvojnásobení koncentrace tPSA – tPSAD.
Znaky analytické metody
Ekonomické náklady
Použití pro klinické účely
Volný a celkový PSA je markerem pro screening (včasnou detekci), diferenciální diagnostiku, pro kontrolu léčby i dlouhodobé monitorování tohoto onemocnění.
LiteraturaOSN-E
1. internetové stránky České onkologické společnosti
2. Lothar Thomas, Clinical Laboratory Diagnostics, 1st. English Edition, TH-Books, Germany, 1998
Poznámky
Veškeré informace o stanovení volného PSA v plazmě viz. text PSA volný v séru, údaje jsou shodné. Jako antikoagulant se doporučuje heparin nebo EDTA.
AppendixyOSN-E
Autorské poznámky
Jiřina Lukášková (2008)