OSN-SAbstraktOSN-E

Tkáňový polypeptidový antigen (TPA) byl prokázán v r. 1957 Bjorklundem jako antigen epiteliálních buněk karcinomů. Je to polypetid, jehož struktura odpovídá směsi fragmentů cytokeratinů. Byl prokázán ve většině karcinomů, klidová zdravá tkáň jej neobsahuje. Jeho výskyt je však spojen s rychle se množícími epiteliálními buňkami plodu. Přítomnost TPA v séru u nemocných s výraznou proliferací maligního nádoru vedla z počátku k představě jeho přímé vazby s procesem proliferace. Dalšími experimenty bylo prokázáno, že jeho výskyt v séru je vázán na rozdíl od diferenciačních antigenů spíše buněčnou aktivitou než s objemem nádorové hmoty. Tato aktivita může reflektovat nejen proces dělení buněk, ale i apoptózu, ev. degradaci tkáně a nekrózu.

Antigen s velice podobnou charakteristikou, definovaný na podkladě další monoklonální protilátky, byl nazván TPS (tkáňový polypeptidový specifický antigen). Dalšími experimenty byly definovány typy cytokeratinů, s nimiž jejich fragmenty uvolněné do séra reagují.

OSN-STerminologieOSN-E

Tkáňový polypeptidový antigen, TPA, tkáňový specifický polypeptidový antigen (TPS)

OSN-SOdkazy na jiné relevantní dokumenty, další informaceOSN-E

TPA v séru

Nádorové markery

Nádorové markery: časté a méně časté typy

OSN-SChemická a fyzikální charakteristika, struktura a povaha analytuOSN-E

KEY-SAntigen TPAKEY-E, determinovaný původní polyklonální protilátkou, je polypetid, který odpovídá solubilním fragmentům cytokeratinů. Molekulová hmotnost těchto fragmentů je asi 40 kDa. KEY-SProtilátky proti TPAKEY-E reagují proti cytokeratinům 8, 18 a 19. Izoelektrický bod je 4,5 – 4,7, sedimentuje při 4,5 S.

Další vývoj protilátek proti fragmentům cytokeratinů vedl dosud k produkci dalších asi 30 typů monoklonálních protilátek, které byly detailně testovány. Převážná část z nich reaguje s cytokeratinem 8, 18 nebo 19. Tkáňový specifický polypeptidový antigen je definován monoklonální protilátkou, která reaguje s epitopem na CK 18.

OSN-SRole v metabolismuOSN-E

TPA (TPS) je fragment cytokeratinů, patří tedy ke středním filamentům, tj. proteinům cytoskeletárních struktur buňky. Všechna střední filamenta jsou bílkovinné produkty rodiny asi 50 genů. Kromě kyselých cytokeratinů třídy I (cytokeratiny č. 9 - 20), neutrálních a bazických cytokeratinů třídy II (cytokeratiny č. 1 - 8) patří do této skupiny i rovněž vimentin, neurofilamenta a laminy. Cytokeratiny (dosud bylo identifikováno 20 druhů) se obvykle vyskytují ve formě heterodimerů, obsahujících jeden cytokeratin třídy I, druhý třídy II. Jednoduché epitelie primárně exprimují cytokeratiny 8 a 18, někdy též 19 a 7. Ve vrstevnatých epiteliích se nacházejí především cytokeratiny 5 a 14, jako sekundární, lokálně charakteristické, jsou navíc přítomny i další cytokeratiny. Exprese cytokeratinů je spojena s diferenciačním programem příslušného epitelu, takže určité kombinace keratinů jsou charakteristické pro různé typy epitelií.

Imunohistochemická nebo kvantitativní analýza tkáňového TPA (TPS) dosud nevedla k jednoznačným závěrům o jeho úloze což odpovídá zřejmě složitému procesu fragmentace této cytoskeletární složky a její roli při buněčném dělení.

OSN-SZdroj (syntéza, příjem)OSN-E

Fyziologicky je KEY-STPA (TPS) produkceKEY-E pozorována v trofoblastu placenty. Lze jej prokázat i v intenzivně se dělících epiteliích různých orgánů vyvíjejícího se plodu. Je nalézán v malých koncentracích i ve tkáni močového měchýře, mléčné žlázy, plic a trávicího traktu zdravých dospělých. Je přítomen ve tkáni maligních nádorů.

OSN-SDistribuce v organismu, obsah ve tkáníchOSN-E

Ve zvýšené míře je prokazován TPA i ve tkáni primárních maligních nádorů.

OSN-SZpůsob vylučování nebo metabolismusOSN-E

Neznám.

OSN-SBiologický poločasOSN-E

Poločas TPA je asi 7 dní.

OSN-SKontrolní (řídící) mechanismyOSN-E

Proces syntézy cytokeratinů je dán činností známé rodiny genů, vlastní mechanismus procesu jejich exprese a fragmentace není dosud objasněn.

OSN-SLiteraturaOSN-E

Stigbrand, T., Andreas, C., Bellanger, L. et al.: Epitope specificity of 30 monoclonal Antibodies agains cytokeratin antigen: The IOBM TD5-1 workshop. Tumor Biol., 19, 1998, 132-152.

Lukáš, Z., Dráberová, E., Feit, J., Vojtěšek, B.: In: Imunohistochemické metody v biologii a v bioptické diagnostice. MU Brno, 1998, 73-80.

Kaušitz, J.: Rádioimunoanalýza v onkológii. LF UK Plzeň, 1995.

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Marta Šimíčková, Miroslava Nekulová

recenzoval Jindřich Macháček