Abstrakt
Zvýšená hladina CA 19–9
v séru se vyskytuje především u nemocných s karcinomem pankreatu,
dalších nádorů zažívacího traktu, jater a mucinózních nádorů ovaria. Jeho
koncentrace dosahují až více než 100 násobku hodnot cut–off. Využívá se především
pro monitorování těchto nemocných.
Odkazy na jiné relevantní
dokumenty, další informace
Fyziologická variabilita
CA 19–9 se nevyskytuje u asi 5 % osob charakteristických
krevní skupinou Lewis (a-) ev. Lewis (b-).
Patofyziologické mechanismy
ovlivňující koncentraci
Benigní onemocnění jsou zdrojem
koncentrací zvýšených většinou do hodnoty až 100 kU/l. Při maligních
onemocněních dosahuje koncentrace CA 19–9
v séru mnohonásobku hodnoty diskriminační hranice
(až 106 kU/l).
Referenční intervaly
Jsou
definovány podle výrobce metody, obvykle leží
diskriminační
hranice CA 19–9 do 37 kU/l.
Interference in-vivo
Neznámé.
Znaky analytické metody
Stanovení
CA 19–9 je založeno na reakci antigenu
s monoklonální protilátkou (NS
1116 19-9) získané imunizací lidskou linií kolorektálního karcinomu SW 1116. Je
možno vyšetřovat sérum, ascites a tekutinu benigních ovariálních cyst. Při
stanovení mohou interferovat HAMA protilátky. Falešnou pozitivitu může působit
rovněž kontaminace vzorku slinami, ev. potem.
Ekonomické náklady
Podle typu použité soupravy, obvykle
do 250.-Kč.
Použití pro klinické účely
Maligní onemocnění
·
Screening:
není vhodný.
·
Stanovení
diagnózy: přes vysokou senzitivitu především pro nádory slinivky není možno
užít tento marker pro časnou primární diagnostiku tohoto onemocnění.
·
Odhad
závažnosti onemocnění: obvykle nekoreluje výrazně koncentrace CA 19–9
s nádorovou hmotou. Výrazně zvýšené hladiny s často exponenciálním
nárůstem (nad 10 000 kU/l) jsou však průkazem vzdálených metastáz.
·
Sledování
průběhu onemocnění: monitorování CA 19–9
se užívá především pro karcinom pankreatu. Jeho senzitivita je vysoká
(až 70–90 %), pro dodržení dostatečné specificity je však třeba výrazně
zvýšit hladinu cut–off (až na 100 kU/l). Vysokou senzitivitu dosahuje
tento marker i podle závažnosti onemocnění u karcinomů kolorekta
(18-58 %), u cholangiocelulárních karcinomů (22–49 %), u nádorů
žlučových cest (55–79 %) a žaludku (25–60 %). Koncentrace
CA 19–9 korelují dobře s hodnocením efektu terapie.
Benigní onemocnění, jiné příčiny falešné pozitivity
v séru
I mírná cholestáza může způsobit výrazné zvýšení CA 19–9
koncentrace v séru. Z dalších onemocnění jsou zvýšené hladiny
nalézány u benigních a zánětlivých onemocněních žaludku, střeva, pankreatu a
jater. V benigních pankreatických cystách se pohybují hladiny CA 19–9
obvykle do 100 kU/l, výjimečně až do 2000 ku/l.
Literatura
Grem, J.:
The prognostic significance of tumor markers in adenocarcinomas of the
gastrointestinal tract. Curr. Opin. Oncol., 9, 1997, 380-387.
Fateh-Moghadam, A., Stieber, P.: Sensible use of tumor
markers. J. Hartmann Verlag GMBH, 1993.
Masopust, J.:Klinická biochemie. Požadování a hodnocení
vyšetření. Karolinum, Praha, 1998.
Autorské poznámky
Miroslava Nekulová, Marta
Šimíčková
recenzoval Jindřich
Macháček