Techniky počítání částic

Principy počítání částic

Počítání částic - buněk - je základním hematologickým vyšetřením. Během historie se technika počítání částic zdokonalovala, automatizovala  a rozvíjela.

Základní technikou počítání částic, všeobecně používanou ještě do sedmdesátých let minulého století bylo počítání částic v počítací komůrce (Bürkerova komůrka)  pomocí optického mikroskopu. Při tomto typu stanovení počtu buněk (viz též Principy měření krevních elementů) je krev přesně naředěna různými ředícími roztoky stanoveného složení - chemické složení roztoku usnadňuje rozeznání buněk. Buňky jsou spočteny v určitém objemu a dle ředění vzorku je výsledný počet buněk získán jako přepočet na objemovou jednotku krve.

Po Coulterově objevu impedančního způsobu detekce částic se vyvinul tento způsob počítání, hojně používaný dosud v hematologických analyzátorech.

S rozvojem laserové technologie, která se používá zejména k rozdělení populace leukocytů do subpopulací diferenciálního rozpočtu se zároveň vyvinula metoda optického počítání částic.

Příklady technik počítání částic

Podskupina	Název (NČLP)	Klíč (NČLP)	Synonyma a zkratky	Viz též
	Počítání částic	CC
	Počítání částic (impedance)	CCIMP
	Fotooptické stanovení (laser)	LASER
	Cytometrie průtoková	FLOWCYT

Další údaje

·         Druh veličiny

·         SI jednotky

·         Měření

·         Procedura

·         Vyšetření

Rejstřík

Eva Fenclová,

.