Železo v plazmě
Abstrakt
Železo je nejdůležitější stopový prvek. Koncentrace
v plazmě se používá pro nepřímé zhodnocení příčin anémie.
Fyziologická variabilita
V séru je Fe přítomno v trojmocné formě a je téměř všechno
vázáno na transferin, pokud není vazebná kapacita transferinu překročena. Jedna
molekula transferinu je schopna vázat
dva atomy Fe, normálně je asi 1/3 transferinu nasycena Fe. Menší množství Fe se
nachází rovněž ve feritinu. Koncentrace Fe v séru je značně variabilní,
existují až 30 % rozdíly mezi ranní a večerní koncentrací, u žen je průměrná
hodnota o 10 – 20 % nižší než u mužů a v období menstruace je hodnota
snížena asi o 30 %.
Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci
Transport Fe se výrazně mění po zranění nebo infekci. Předpokládá se, že
pokles sérového Fe je způsoben uvolněním cytokinů, které stimulují degranulaci
neutrofilů a uvolnění bílkoviny apolaktoferinu. Apolaktoferin patří do skupiny
reaktantů akutní fáze, jejichž tvorba a uvolnění jsou stimulovány při infekčním
nebo traumatickém stresu. Apolaktoferin soutěží s transferinem o
vyměnitelné volné Fe a po navázání dvou atomů Fe je vzniklý laktoferin
vychytáván v játrech retikuloendoteliálním systémem. Dalším předpokládaným
mechanizmem je zvýšení receptorů pro transferin účinkem cytokinů IL-1 a TNF. Po
uvolnění z transferinového receptoru je Fe vázáno poměrně pevně na tkáňový
feritin. Ve stresu, sepsi a při rozsáhlých traumatech dochází ke zvýšenému
odsunu Fe z plazmy do tkání mimo hematopoetickou tkáň. Tyto přesuny Fe
jsou charakteristické pro odpověď akutní fáze, která následuje po poranění či
infekci a má pravděpodobně příznivý účinek na jedince postiženého závažným
onemocněním, protože volné vyměnitelné Fe přejde do hůře dostupných a
chráněných zásob, a tím dochází ke snížení Fe dostupného pro bakterie, které
jej pro svůj růst a množení při infekci potřebují.
Referenční intervaly
Sérum (muži) |
648 - 1698 |
μg/l |
11,6 - 30,4 |
µmol/l |
Sérum (ženy) |
497 - 1698 |
μg/l |
8,9 - 30,4 |
µmol/l |
Moč |
≥100 |
μg/den |
≥1,8 |
µmol/den |
(WHO 1996)
Sérum |
800 - 1200 |
μg/l |
14,3 - 21,5 |
µmol/l |
Plná krev |
425 - 500 |
μg/l |
7,6 - 9,0 |
µmol/l |
Moč |
100 - 200 |
μg/den |
1,8 - 3,6 |
µmol/den |
Mléko |
300 - 600 |
μg/l |
5,4 - 10,8 |
µmol/l |
Játra |
150 - 250 |
mg/kg |
2,68 - 4,48 |
mmol/kg |
Vlasy |
30 - 60 |
mg/kg |
0,54 - 1,08 |
mmol/kg |
Omezení stanovení
Při odběru
je nutno zabránit hemolýze. Vzhledem k cirkadiárnímu rytmu je nutno
odebírat krev vždy v ranních hodinách.
Stabilita
vzorku:
20 - 25 oC:
4 dny
4 - 8 oC:
7 dní
-20 oC:
0,5 roku
K rutinnímu
stanovení v plazmě se obvykle využívá fotometrické stanovení založeného na principu
vzniku komplexu mezi dvojmocným iontem železa a ferrozinovým činidlem.
Použití pro klinické účely
Stanovení Fe v krevní plazmě
(séru) je možno využít k hodnocení stavu zásobení organismu Fe. Vzhledem
k odlišení dalších etiologických faktorů se doporučuje stanovit rovněž
hladinu sérového feritinu a celkovou vazebnou kapacitu pro železo v plazmě
(transferin a jeho sycení).
Hyperferémie (toxické
symptomy pokud je překročena vazebná kapacita) (Geigy Scientific Tables 1984)
·
Akutní intoxikace železem
·
Protrahované alimentární nebo terapeutické předávkování
Fe
·
Hemosideróza v důsledku transfúzí
·
Primární hemochromatóza
·
Cirhóza jater, akutní hepatální nekróza
·
Kožní porfyrie
·
Megaloblastická anemie
·
Sideroachrestická anemie
·
Thalazémie
·
Erytroleukémie
·
Pancytopenie
·
Akutní hemolytická anemie
·
Atypický transferin
Hypoferémie (hodnoty pod
2 µmol/l)
·
Anemie z deficitu Fe (alimentární, ztráta krve,
gastrointestinální poruchy)
·
Atransferinemie
·
Deficit Cu
·
Infekce
·
Revmatické choroby
·
Karcinomy
·
Lymfogranulomatóza
·
Chronické renální poruchy
Literatura
·
World
Health Organization 1996: Trace elements in human nutrition and health., 343 s.
·
Lentner,
C. 1981: Geigy Scientific Tables, Volume 1. CIBA-GEIGY Limited, Basle, 295 s.
·
Zadák,
Z.: Výživa v intenzivní péči. Grada Publishing a.s., 2002, 488 s.
·
Shils
M. E., Olson, J. A., Shike, M., Ross, A. C. 1999: Modern Nutrition in Health
and Disease: Fairbanks: Iron in Medicine and Nutrition. 9th edition,
Williams & Wilkins, s.277-282
·
Biesalski,
H. K. , Grimm, P. 1999: Taschenatlas der Ernahrung. Georg Thieme Verlag
Stuttgart, 342 s.
·
Uderwood,
E. J., Suttle, N. F. 1999: The mineral nutrition of livestock. 3rd
edition, CABI Publishing, 614 s.
Další informace
· Analýzy stopových prvků
· Fe
Autorské poznámky
Alena Pechová
.