Peptidy jsou organické sloučeniny složené ze dvou a více aminokyselin spojených peptidovými vazbami. Makromolekulární peptidy o relativní molekulové hmotnosti vyšší než 10000 jsou označovány jako proteiny. Peptidy jsou ve vodných roztocích disociovány a tvoří vnitřní soli. Jsou to polyelektrolyty, jejichž celkový náboj záleží na aminokyselinovém složení (různé postranní řetězce) a pH okolí. S růstem molekulové hmotnosti peptidu se snižuje kyselost a bazicita funkčních skupin. Hodnoty izoelektrického bodu (pI) jsou u peptidů nižší než u odpovídajících aminokyselin. Hodnoty pK i pI se u peptidů stejného složení liší v závislosti na pořadí aminokyselin.

 

Biosyntéza peptidů probíhá v buňce buď jednoduchou reakcí mezi aminokyselinami (např. karnosin ve svalu spojením L-histidinu a beta-alaninu za účasti ATP a enzymu karnosinsyntázy) nebo hydrolýzou delších prekurzorů vyráběných pomocí proteosyntetického aparátu buňky. Některé peptidy jsou dále modifikovány. Příkladem vzniku více biologicky aktivních peptidů z dlouhé prekurzorové molekuly je proopiomelanokortin (POMC) produkovaný v hypofýze. Tento polypeptid je prekurzorem hormonů ACTH, LPH, MSH a neuromodulátorů endorfinů. V jiných případech se prekurzor mění na biologicky aktivní peptid odštěpením části peptidového řetězce, který se na biologickém účinku nepodílí (př. odštěpení C-peptidu z proinzulinu za vzniku inzulinu).

 

Katabolismus peptidů představuje štěpení aminokyselinového řetezce hydrolytickými enzymy (peptidázami), v některých případech enzymy specifickými vůči danému peptidu (např. karnosináza štěpící karnosin). Endopeptidázy štěpí peptidové vazby uvnitř molekuly, jsou specifické k určitým typům aminokyselin mezi nimiž probíhá hydrolýza. Exopeptidázy katalyzují odbourávání řetězce buď z N-konce (aminopeptidázy) nebo z C-konce (karboxypeptidázy). Jednotlivé aminokyseliny mohou být buňkou opět využity k syntéze nových peptidových řetězců, případně látek odvozených od aminokyselin, nebo jsou po odstranění aminodusíku oxidovány až na CO2 a vodu.

 

Podle biologického účinku se peptidy mohou dělit na různé skupiny.

 

Hormony

ACTH

 

vazopresin

 

inzulin

 

glukagon

 

kalcitonin

 

paratyrin

(parathormon, parathyrin, PTH)

paratyrinu podobný peptid

(parathormonu příbuzný peptid, PTHrP)

gastrin

 

natriuretické peptidy

ANP

BNP

CNP

urodilatin

DNP

Neurotransmitery a neuromodulátory

endorfiny

 

enkefaliny

 

substance P

 

Toxiny

botulotoxiny

 

toxiny muchomůrek

fallotoxiny

amatotoxiny

toxiny včelího jedu

apamin

mellitin

toxiny plazů

 

Antibiotika

gramicidin

 

polymyxin

 

bacitracin

 

Organoleptické peptidy

Aspartam

 

Jiné

osteokalcin

 

glutathion

 

dipeptidy svalové tkáně

karnosin

 

anserin

 

 

Další informace

 

 

Rejstřík

 

 

Vladimíra Kvasnicová

 

 

 

 

.