OSN-SAbstraktOSN-E

Frontookcipitální obvod je ukazatel používaná pro hodnocení velikosti mozku u dětí. Zjištěné údaje se provnávají s populačními tabulkami a grafy.

 

OSN-STextOSN-E

Definice

Horizontální obvod mozkové části hlavy (frontookcipitální).

Orientační body

Glabella, opisthocranion.

Glabella je kefalometrický bod mezi nadobočními oblouky na dolní části čela, nejvíce vpředu v mediánní rovině (nad kořenem nosu). Opisthocranion je definován jako bod nejvíce vzdálený od bodu glabella v mediánní rovině okcipitální části hlavy.

Měřící nástroje a technika měření

Frontookcipitální obvod (dále FOH) měříme pásovou mírou (plátěnou, plastikovou, tenkou kovovou) přes glabellu a opisthocranion s přesností na 1mm. Cejchovaná páska je při měření vedena horizontálně - těsně nad obočím a přes největší klenutí týla. U kojenců ale i starších jedinců se setkáváme s klenutým čelem, kdy pásová míra vedená přes největší klenutí čela (tzv. metopion ) poskytne vyšší hodnotu obvodu nežli obvod hlavy měřený přes glabellu - doporučujeme zde evidovat obě hodnoty.

 

Poloha měřeného

FOH u novorozenců a nejmenších kojenců měříme vleže, u starších kojenců a dětí všech dalších věkových kategorií vsedě - nejmenší děti vždy sedí na klíně matky, resp. doprovázející osoby.

Pediatrické a klinické aspekty

Frontookcipitální obvod hlavy je parametr pro posuzování velikosti mozku, s jehož velikostním rozvojem velmi těsně koreluje. Při normálním velikostním rozvoji mozku křivka FOH po narození velmi rychle stoupá a již zhruba ve věku 6 let dosahuje cca 90% své konečné hodnoty (tzv. neurální typ růstu ). FOH je významně dědičně determinovanou veličinou - roste v percentilovém pásmu určeném velikostí FOH rodičů dítěte, viz dále.

Při hodnocení FOH je nutné posuzovat velikost mozkovny i ve vztahu k celkové tělesné velikosti dítěte: u proporcionálního, eutrofického dítěte s normocefalií (= průměrná velikost a tvar hlavy) odpovídá percentilové pásmo jeho FOH nejčastěji zhruba percentilovému pásmu jeho tělesné délky, resp. tělesné výšky. Středně velké dítě má nejčastěji středně velkou mozkovnu, velmi malé spíše malou a velmi velké dítě má nejčastěji mozkovnu velkou.

U dětí s významně podprůměrným, resp. nadprůměrným stavem růstu doporučujeme hodnotit velikost mozkovny vzhledem k jejich výškovému, nikoliv kalendářnímu věku (Výška vsedě, Výška vstoje).

 

Odlišnou situaci představují jedinci s familiálně malou, resp. familiálně velkou mozkovnou a dystrofické děti. S podprůměrně malou (resp. nadprůměrně velkou) mozkovnou se u zdravého dítěte středního a vyššího (resp. malého) vzrůstu se setkáváme např. u dítěte, kde jeden z rodičů má podrůměrnou (resp. nadprůměrnou) kraniální kapacitu a oba rodiče současně jsou normálního vzrůstu.

Dystrofičtí kojenci a děti v chronické malnutrici mají většinou podprůměrný velikostní rozvoj mozkové části hlavy: stupeň jejich dystrofie obvykle odpovídá zjištěné velikosti odchylky FOH od normy. (Např.: u kojence se závažnou chronickou malnutricí, který má 10. percentil FOH a normocefalické rodiče, lze sloučit podprůměrnou velikost jeho mozkovny s jeho dlouhodobým hmotnostním neprospíváním).

Mikrocefalie (hodnoty FOH pod 3. percentilem) velmi často doprovází závažná postižení CNS (DMO, řada syndromologických onemocnění, vzácná komplexní kraniosynostóza apod.). Pediatr se může setkat i s mikrocefalií u dítěte se zcela normálním vývojem a obvykle najde stejný stupeň mikrocefalie již v první příbuzenské linii: matka, resp.otec, dítěte s FOH nižším než 52 cm, resp. 54 cm.

Makrocefalie (FOH nad 97.P), není-li hereditární, doprovází např. hydrocefalus, skafocefalii (prematurní obliteraci sagitálního švu), makrosomii. Z pediatrického hlediska je zde zcela zásadním přístupem průběžné vytváření křivky FOH od narození (př.: odlišení familiální makrocefalie od rozvíjejícího se hydrocefalu apod.).

Poznámky

U kojenců a dětí se stejně jako u dospělých někdy setkáváme s klenutým čelem a měřením přes největší klenutí čela (přes tzv. metopion stanovíme vyšší hodnotu FOH nežli při měření přes glabellu. V těchto případech lze u dětí doporučit sledování obou těchto obvodů mozkovny (vídáme diferenci až 20 mm). Nejasnosti okolo náhlého "zmenšení" či nápadného "zvětšení" hlavy mnohdy spočívají "pouze" v odlišném způsobu měření FOH dvěma osobami.

 

 

Frontookcipitální obvod hlavy, chlapci, 0 - 3 r.
CAV 1991

 

Frontookcipitální obvod hlavy, chlapci, 2 - 18 r.
CAV 1991

 

Frontookcipitální obvod hlavy, dívky, 0 - 3 r.
CAV 1991

 

 

Frontookcipitální obvod hlavy, dívky, 2 - 18 r.
CAV 1991

 

 

 

 

Frontookcipitální obvod hlavy, chlapci, 0 - 18 r.
CAV 1991

Frontookcipitální obvod hlavy (cm)

Kalendářní věk

x

SD

0.0-1.0 m.

36.4

1.55

1.0-2.0 m.

38.3

1.56

2.0-3.0 m.

39.8

1.62

3.0-4.0 m.

41.0

1.46

4.0-5.0 m.

42.1

1.44

5.0-6.0 m.

43.3

1.34

6.0-7.0 m.

44.0

1.43

7.0-8.0 m.

44.7

1.34

8.0-9.0 m.

45.3

1.51

9.0-10.0 m.

45.7

1.41

10.0-11.0 m.

46.1

1.42

11.0-12.0 m.

46.6

1.47

1.0-1.25 r.

47.2

1.43

1.25-1.5 r.

47.8

1.40

1.5-1.75 r.

48.4

1.43

1.75-2.0 r.

48.8

1.50

2.0-2.5 r.

49.3

1.50

2.5-3.0 r.

49.9

1.43

3.0-3.5 r.

50.4

1.45

3.5-4.0 r.

50.7

1.48

4.0-5.0 r.

51.3

1.48

5.0-6.0 r.

51.8

1.43

6.0-7.0 r.

52.2

1.46

7.0-8.0 r.

52.5

1.45

8.0-9.0 r.

52.8

1.45

9.0-10.0 r.

53.3

1.53

10.0-11.0 r.

53.6

1.53

11.0-12.0 r.

54.0

1.56

12.0-13.0 r.

54.5

1.60

13.0-14.0 r.

55.0

1.67

14.0-15.0 r.

55.7

1.73

15.0-16.0 r.

56.2

1.68

16.0-17.0 r.

56.7

1.63

17.0-18.0 r.

57.1

1.66

Frontookcipitální obvod hlavy, dívky, 0 - 18 r.
CAV 1991

Frontookcipitální obvod hlavy (cm)

Kalendářní věk

x

SD

0.0-1.0 m.

35.6

1.57

1.0-2.0 m.

37.2

1.59

2.0-3.0 m.

38.7

1.45

3.0-4.0 m.

39.9

1.32

4.0-5.0 m.

41.0

1.34

5.0-6.0 m.

42.1

1.35

6.0-7.0 m.

42.7

1.35

7.0-8.0 m.

43.5

1.43

8.0-9.0 m.

44.0

1.43

9.0-10.0 m.

44.6

1.50

10.0-11.0 m.

44.9

1.35

11.0-12.0 m.

45.2

1.30

1.0-1.25 r.

45.9

1.41

1.25-1.5 r.

46.7

1.43

1.5-1.75 r.

47.1

1.45

1.75-2.0 r.

47.6

1.41

2.0-2.5 r.

48.2

1.44

2.5-3.0 r.

48.7

1.40

3.0-3.5 r.

49.3

1.43

3.5-4.0 r.

49.7

1.40

4.0-5.0 r.

50.2

1.45

5.0-6.0 r.

50.7

1.47

6.0-7.0 r.

51.1

1.46

7.0-8.0 r.

51.5

1.45

8.0-9.0 r.

52.0

1.48

9.0-10.0 r.

52.3

1.54

10.0-11.0 r.

52.8

1.63

11.0-12.0 r.

53.3

1.54

12.0-13.0 r.

53.9

1.54

13.0-14.0 r.

54.3

1.58

14.0-15.0 r.

54.7

1.55

15.0-16.0 r.

54.9

1.54

16.0-17.0 r.

55.0

1.50

17.0-18.0 r.

55.2

1.51

Literatura

Bláha, P. a kol.: V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže v roce 1991 (České země) - vybrané antropometrické charakteristiky. Čsl. pediatrie 48, č.10, 1993, 621.

Bláha, P., Vígnerová, J., Paulová, M., Riedlová, J., Kobzová, J., Krejčovský, L.: Vývoj tělesných parametrů českých dětí a mládeže se zaměřením na rozměry hlavy (0-16 let), Státní zdravotní ústav, Praha 1999.

Lhotská, L. a kol.: V. celostátní antropologický výzkum dětí a mládeže 1991 (české země)-antropometrické charakteristiky. SZÚ Praha 1993.

Zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého. Centrum národní podpory zdraví a Ministerstvo zdravotnictví 1995 (1.verze), 1996 (2.verze), 2000 (3.verze).

Krásničanová, H.: Growth and development of neurocranium and splanchnocranium in early postnatal ontogenesis - clinical aspects. Growth and Ontogenetic Development in Man IV. Edited by K. Hajniš, Dep. of Anthropology, Charles University, Prague, Czech Association of Anthropology, Prague, 1994, 111-118.

Lesný, P., Krásničanová, H.: "Růst 1" - program pro počítačové hodnocení růstových dat. Česko-slovenská pediatrie Suppl. 1, 51, 1996, 43.

Lesný, P., Krásničanová, H.: "Růst 2" - program pro sledování růstu dětí. Novo Nordisk a Maxdorf Praha 1998.

Krásničanová, H.: Růstová diagnóza - auxologické minimum moderního pediatra. Česko-slovenská pediatrie 53, 6, 1998, 319-322.

 

Další informace

Pediatrická auxologie

 

 

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Hana Krásničanová