Abstrakt
Výška
vsedě je jedním ze základních vertikálních ukazatelů v dětském věku.
Zjištěné údaje se porovnávají s tabulkami a grafy.
Text
Délka
horního segmentu těla - vzdálenost vrcholu temene hlavy a podložky u sedícího
člověka.
Vertex (vrchol) temene hlavy, měkké
tkáně hýždí a stehen pod sedacími hrboly a stehenními kostmi, resp.
podložka, na níž měřený sedí.
Výška vsedě
se měří antropometrem či stadiometrem u vzpřímeně sedícího jedince.
Měřené dítě
sedí na zemi pod stadiometrem či na vodorovné ploše (stůl, židle) - měříme-li
volným antropometrem. Záhlavím, rameny, zády a hýžděmi se dotýká svislé plochy,
o níž se vzpřímeně opírá. Hlava je stejně jako při měření tělesné výšky
orientována ve frankfurtské horizontále (určené spojnicí dolního okraje očnice
a zevního zvukovodu). Horizontála zajišťuje žádoucí pozici vertexu, nejvyššího
bodu na hlavě. Pohyblivá část stadiometru či antropometru se shora dotýká
vertexu a odečítá se hodnota výšky vsedě. Při měření výšky vsedě na zemi jsou
dolní končetiny extendovány v celé délce, při měření antropometrem, např. na
židli, jsou flektovány v kolenou. V obou případech je nezbytný kontakt stehen s
podložkou v jejich celé délce.
V
normativních pediatrických antropometrických studiích je výška vsedě (VV)
po tělesné výšce (vstoje)
(TV)
nejužívanějším vertikálním tělesným rozměrem.
Vzhledem k tomu, že nevyžaduje vybavenost pracoviště speciálním měřidlem,
je pro svou jednoduchost měření často doporučovaným pediatrickým parametrem.
Stejně jako temenokostrční
délka je i výška vsedě rychlým a přesným zdrojem informace o míře
vertikální proporcionality jedince.
Poměr výšky vsedě a tělesné výšky (VV/TV) je geneticky velmi silně
fixovanou a málo variabilní hodnotou s charakteristickým postnatálním rozvojem.
Variabilita VV/TV jedince s ukončeným růstem má u proporcionálních jedinců jen malý
rozptyl a na její nepoměr je citlivé i oko laika.
Nápadně krátké, resp. nápadně dlouhé dolní končetiny mohou být podkladem
při suspekci chondrosdystrofie, resp. Marfanova syndromu a podobně.
Kontinuální pokles hodnoty VV/TV od tří do šestnácti let u dívek je přibližně od 56 do 53, u
chlapců od 56 do 51. Odečtem výšky
vsedě od tělesné výšky získáme hodnotu celkové délky dolních končetin.
Výška
vsedě, chlapci, 3 - 15 r.
Bláha a kol. 1999
Výška
vsedě, dívky, 3 - 15 r.
Bláha a kol. 1999
Výška
vsedě, chlapci, 3 - 15 r.
Bláha a kol. 1999
Výška
vsedě (cm) Kalendářní
věk |
x |
SD |
3.0-4.0
r. |
57.5 |
2.73 |
4.0-5.0
r. |
60.0 |
3.08 |
5.0-6.0
r. |
63.1 |
3.21 |
6.0-7.0
r. |
66.3 |
3.11 |
7.0-8.0
r. |
69.0 |
3.27 |
8.0-9.0
r. |
71.4 |
3.37 |
9.0-10.0
r. |
73.3 |
3.27 |
10.0-11.0
r. |
75.4 |
3.41 |
11.0-12.0
r. |
77.7 |
3.66 |
12.0-13.0
r. |
80.4 |
4.42 |
13.0-14.0
r. |
83.5 |
4.82 |
14.0-15.0
r. |
86.9 |
4.92 |
Výška
vsedě, dívky, 3 - 15 r.
Bláha a kol. 1999
Výška
vsedě (cm) Kalendářní
věk |
x |
SD |
3.0-4.0
r. |
56.5 |
2.91 |
4.0-5.0
r. |
59.7 |
3.05 |
5.0-6.0
r. |
62.9 |
3.18 |
6.0-7.0
r. |
65.9 |
3.07 |
7.0-8.0
r. |
68.4 |
3.15 |
8.0-9.0
r. |
70.8 |
3.35 |
9.0-10.0
r. |
72.9 |
3.43 |
10.0-11.0
r. |
75.8 |
3.85 |
11.0-12.0
r. |
78.7 |
4.11 |
12.0-13.0
r. |
81.6 |
4.09 |
13.0-14.0
r. |
84.5 |
3.67 |
14.0-15.0
r. |
86.3 |
3.54 |
Bláha, P.,
Vígnerová, J., Paulová, M., Riedlová, J., Kobzová, J., Krejčovský. L.: Vývoj
tělesných parametrů českých dětí a mládeže se zaměřením na rozměry hlavy (0-16
let), Státní zdravotní ústav, Praha 1999.
Prader, A.,
Largo, R.H., Molinari, L., Issler, C.: Physical growth of Swiss children from
birth to twenty years of age. Helvetica Pediatrica Acta, Suppl. 52, 1989,
1-125.
Další informace
Autorské poznámky
Hana Krásničanová