Abstrakt
Imunoluminometrická analýza je analytická metoda, která
pomocí dvojice specifických protilátek umožňuje stanovit koncentraci analytu v
biologickém materiálu. K detekci se využívá měření světelných kvant vzniklých
luminiscenční reakcí indikátoru.
Související informace
Text
Imunochemická reakce je nekompetitivní. Látky, které se
používají k luminometrické detekci musí i po vazbě na protilátku vykazovat luminiscenční
vlastnosti. Takovými látkami je např. isoluminol, estery akridinových barviv,
některé diketony a další látky. Luminiscence je časově omezena a proto je luminiscenční
reakce většinou nastartována před detektorem, přidáním některé substance chemiluminiscenční
reakce nebo např. prudkým ohřevem reakční směsi. Světelná kvanta jsou detekována pomocí fotonásobiče.
Výtěžky chemiluminiscenčních reakcí nebývají vysoké řádu O,1 až 1 % u
izoluminolu, u akridinových barviv, u diketonů jsou vyšší. Detekční limit luminiscenční
reakce se pohybuje v attomolech. ILMA metody jsou velmi citlivé a automatizovatelné.
Poznámky
Za luminoimunoanalytické metody jsou často považovány
EIA s luminometrickou detekcí. Patří sem např. nejznámější bioluminiscenční reakce, ve
které je zapojen enzym luciferáza (svatojánské mušky - Photinus pyrolis).
Luciferin je za přítomnosti ATP, Mg, kyslíku při pH=11 pomocí luciferázy přeměněn na
derivát dioxetanonu, který po dekarboxylaci emituje světelné záření. Výtěžek reakce
je kolem 90 %.
Velmi často se používá rovněž enzymu peroxidázy, která v
reakci peroxidu vodíku s luminolem, pyrogalolem nebo akridinovými barvivy vykazuje
luminiscenci. Byla objevena řada látek, která tuto luminiscenci zesilují a prodlužují (až na desítky minut). Takovými
látkami jsou např. luciferin nebo benzthiazoly. Komerčně je tento systém
využíván firmou KODAK - Amerlex, a IMMUNOTECH - LIANA.
Appendixy
Literatura
Zichová, Hušák, Šafarčík: Vyšetřovací metody in vitro v
nukleární medicíně. IPVZ Brno, 1993
Autorské poznámky
Autor: Šafarčík Kristian
Datum
aktualizace: 26. 11. 1998